Magazín Elita
Již více než 2000 let je v tradičním čínském lékařství užíván jako všelék ženšen. A dodnes se věří, že jeho stimulační účinky obnovují vnitřní sílu Č ´i. Ve starověku byl ženšen považován za královskou rostlinu a užívali jej pouze vládci; jeho cena se rovnala ceně zlata o stejné váze. Snad žádná jiná rostlina nebyla opředena tolika mýty, jako právě tento tajemný kořen ve tvaru lidského těla. Přibližme si ženšen ve světle současných poznatků...
Je to dietní potravina s vynikající kvalitou bílkoviny. Čerstvá šťáva ze syrových brambor se šťávou ze syrové kapusty v množství asi 0,5 l za den léčí žaludeční a dvanásterníkové vředy, záněty žaludku, hemoroidy a překyselení organizmu včetně žáhy.
Zabývá se diagnostikou a léčbou nemocí zavedením radioaktivních látek do těla pacienta. Nejčastěji používanými radioizotopy jsou jód, thalium a technecium. Hlavní zobrazovací technikou je gama kamera, která monitoruje radiaci vyzařovanou indikátorem zavedeným do těla (zobrazuje se na snímku).
Věnuje se aplikaci inženýrských postupů v medicíně a biologii. V rámci diagnostiky se ubírá směrem biomedicínského inženýrství a využívá fyzikální a chemické principy inženýrských oborů k měření projevů biologických systémů. V rámci podpory léčby biomedicínské inženýrství využívá inženýrské postupy v konstrukci přístrojů nahrazujících či podporujících funkci orgánů a také v konstrukci a inovaci terapeutických přístrojů.
Rajčata jsou pěstována za účelem sklizně pro lidskou spotřebu. Do Evropy se dostala až po objevení Ameriky, kdy byla dovezena jejich sazenice a semena (společně s bramborami), ale ne pro své plody, ale pro okrasu.
Lidové názvy: krevníček, svatojanská bylina, bylina sv. Jana, prostřelenec, čarovník, křížek a další..
Obsahové látky: kromě již zmíněného hypericinu (červeného barviva s fotosenzibilujícím účinkem) obsahuje třezalka hlavně třísloviny, glykosidy a silice.
Cnicus benedictus - benedikt lékařský (benedikt čubet, čubet lékařský)
Čubet je jednoletá, až 60 cm vysoká bylina. Pro pěstování preferuje humózní, vápnitou a mírně suchou až mírně vlhkou půdu a slunné chráněné stanoviště. Množí se semeny, která se vysévají přímo na venkovní stanoviště koncem dubna, klíčí asi po 10 dnech.
Seznamte se blíže s obecně známou a ne zrovna oblíbenou rostlinu, kopřivu dvoudomou. Její obranné „doteky“ jsme všichni mnohokrát okusili na vlastní kůži, v lásce ji nemají ani zahrádkáři, kteří ji odsuzují za to, že okrádá půdu o živiny. Ale právě tato „nenasytnost“ kopřiv způsobuje to, že se v rostlinách soustřeďuje velké množství minerálních látek a vitamínů (hlavně vitamín C), které čekají jen na nás…
Stévie sladká, neboli Stevia rebaudiana, je sladivá rostlina obsahující látku steviosid. Ve své původní domovině, kterou jsou Paraguay, Brazílie a Amanbayská hornatina, jí domorodci přisuzovali léčivé účinky, a to už v době, kdy Španělé, Portugalci a jiní dobyvatelé ještě zdaleka nevstoupili na jejich území. Američtí indiáni používali lístky stévie nejen k oslazení nápojů a pokrmů, ale dobře znali i jejich léčebné účinky.
