Oběť, obětování se ve snu, je vždy nutné vyhodnocovat v kontextu nejen samotného snu, ale i situacemi, které zažíváme nebo jsme zažili. Je to symbol, který řadíme mezi tkz. archetypální s odkazem na původní pravzor Ježíše Krista, který se obětoval. Část křesťanské mše dodnes připomíná Ježíšovu poslední večeři, jenž se také označuje jako obětování a i ateisté i jinověrci mají přeci jen Ježíše za oběť, a to minimálně v biblické či literární podobě, pokud to není z přesvědčení.
Oběť ve snu je potvrzením našeho boje s něčím, někým či s vlastním svědomím nebo zlozvyky. Často také vyjadřuje boj o pozornost, avšak může vyjadřovat i naši vlastní sebelítost, strachy a třeba i vztahovačnost. Nikdy však nemůžeme vyloučit, že proti nám někdo zbrojí. Je také nezbytné se zamýšlet, zda lichotky nám vyjadřované nemají jen ošálit a ubrat na obezřetnosti!
Na oběť můžeme nahlížet i jako na možnou předzvěst usmíření se v přeneseném slova smyslu s „rozhněvanými bohy“, ale také touhou po splnění vlastního přání i za cenu obětí. V každém případě nabádá ke zvážení „velikosti“ oběti, obětování se, ekonomové by řekli, že jde o oportunní náklady, nad kterými bychom se měli zamyslet. Jistě bychom našli celou řadu rozvah, jak velká má být oběť, aby mohlo dojít ke splnění přání či očekávání. Otázkou je i zda má jít o statky hmotné či jde o konání nesobeckého dobra pro druhé za cenu osobní ztráty, a to i ve smyslu zřeknutí se něčeho v očekávání budoucího většího zisku.
Lenka Žáčková
