Nejen českou premiéru komedie M.A.S.H připravuje Vršovické divadlo MANA, a to na Letní scéně v Heroldových sadech. Ale neméně zajímavý je i chystaný program v další sezóně. "Doufám, že našim divákům nabídneme to, co si tato doba žádá - ujištění, že i těžké doby lze zvládnout s humorem a nadhledem," říká v rozhovoru Věra Mašková, dramaturgyně a umělecká ředitelka divadla MANA.
Rozvolňování po éře covidové pandemie je znát na koncertech, klubech a divadlech, ale co jste prováděla v předcházejícím období, a hlavně jak jste to snášela?
Lockdown trvá už tak dlouho, že si skoro nepamatuju, že někdy nebyl. Doma jsem byla zavřená jen chvilku loni na jaře, jinak jsem pořád v divadle. Jsem docela pyšná, že jsme i za epidemie dodrželi dramaturgický plán, a pokud to předpisy výslovně nezakazovaly, pořád jsme pracovali. V letošní sezóně jsme tedy nazkoušeli tři inscenace, čtvrtá je před dokončením. Žádná, bohužel, nemohla mít premiéru v divadle. Doufáme, že dvě z nich odpremiérujeme na Letní scéně v Heroldových sadech.
Co to bude za nové inscenace?
V úterý 22. června to bude česká premiéra komedie M.A.S.H. od Tima Kellyho. Ta vznikla na základě úspěšné knihy Richarda Hookera, armádního lékaře, který v ní humorným způsobem zachytil své zážitky z války v Koreji. Podle této knihy byl natočen film a televizní seriál a my ji nyní nabízíme divákům v divadelní podobě. Je to na naše poměry neobvykle velký projekt s jedenácti herci na jevišti, jsem proto moc ráda, že se režie ujal Petr Svojtka, který má s velkými projekty tohoto druhu hojné zkušenosti. Doufám, že našim divákům nabídneme to, co si tato doba žádá - ujištění, že i těžké doby lze zvládnout s humorem a nadhledem.
Další premiérou bude symbolicky 6. července, v den výročí upálení Jana Husa, adaptace Jiráskova Temna, kterou hrajeme pod názvem Víra! Láska! Naděje? K této práci jsme přizvali mladý tým a převážná část obsazení jsou mladí lidé. Téma lásky v osudově rozpolcené světě, kde ideologie vítězí nad city, se ukázalo, bohužel, velice aktuální. Takže jsme hodně pracovali, nic nevydělávali a o zábavu se nám starala byrokracie. Oč míň peněz dostanete, o to víc lejster musíte vyplnit.
Potom se mohou naši diváci těšit na výtečnou Zuzanu Krónerovou a Dušana Sitka v komedii Gin Game, Jiřího Lábuse, excelujícího v asi dvaceti rolích ve hře Vršovice jsou zlatý, řek tatínek nebo na lehce absurdní komedii Slawomira Mrožka Letní den, pojednávající o tom, co se stane, když mezi dva muže vkročí rozmarná žena. Naše působení na letní scéně uzavře předpremiéra chystané inscenace Čapek a Olga, která mapuje nesnadné zákruty osudového milostného příběhu mimořádného spisovatele a jeho manželky Olgy Scheinpflugové. Chystáme i několik pořadů pro děti , hostování souboru Vosto5 a celou akci uzavře koncert Václava Neckáře.
Ale i po dobu pandemie jste byli s diváky propojení. Co všechno proběhlo, třeba formou postcast?
Snažili jsme se našim divákům těžké časy zpestřit alespoň ve virtuálním prostoru. Na Dramoxu běží stále naše představení Zahrada Jane Austenové, další dvě inscenace, které neměly regulérní premiéru, jsme uvedli alespoň na internetu. Byla to Smutná neděle, příběh slavného stejnojmenného songu, a inscenace hry Charlotte Keatleyové nazvaná Máma říkala, že bych neměla. Naši nabídku jsme navíc rozšířili o podcasty s názvem Pod věží, které moderují herci Máša Málková a Tomáš Novotný. V nich se představuje celá řada osobností, které spolupracují s naším divadlem. Naši internetovou nabídku jsme obohatili i několika čteními. Dělali jsme, co jsme mohli, ale samozřejmě se moc těšíme, až budeme zase normálně hrát.
Co nového či zajímavého jste po dobu covidové pandemie ještě zjistila?
Doba to byla rozhodně poučná. Od počátečního vzepětí solidarity, které tak rychle vyprchalo, až po tu současnou, veskrze "blbou náladu". Přinesla jedno poznání - jak snadno člověka opouští slušnost, když je pod tlakem. V pandemii mnoho lidí přestalo dodržovat veškeré sliby a smlouvy. Jako by pandemie byla omluvou na nesolidnost, nefér jednání, porušování daného slova. O to jsem vděčnější všem, kdo svoje závazky vůči našemu divadlu dodrželi. Tímhle tématem by rozhodně stálo za to se zabývat. V září se musíme pokusit rozběhnout znovu běžný provoz a uskutečnit dvě odložené premiéry. Následovat by pak mělo několik nových projektů, ale z pověrčivosti o nich teď ještě nechci mluvit, až příliš mnoho se toho neustále mění.
Pokud bude situace příznivá, a rád bych tomu věřil, co nového chystáte přímo na novou sezónu zářím počínaje?
V září musíme především uskutečnit dvě odložené premiéry. Hra Smutná neděle kabaretním způsobem s mnoha působivými songy přibližuje život Rudiho Seresse, autora stejnojmenného hitu. Tuto píseň nazpívala řada slavných interpretů. Málokdo však ví, že ji napsal v období hospodářské krize maďarský židovský kabaretiér. Jeho osudy se proplétají s osudy střední Evropy v minulém století, ale jsou i dokladem odvahy a nezlomnosti lidského ducha. Postava tohoto malého velkého muzikanta ožívá u nás v bravurním výkonu Zbigniewa Kaliny a jeho songům dodává lesku výkon zpěvačky Kateřiny Bohatové.
Další premiérou bude již zmiňovaná inscenace s názvem Máma říkala, že bych neměla, v níž se utkávají čtyři generace žen z jedné rodiny. Každá z nich se snaží nepodobat se své matce a pokazit si život zcela po svém. Je nesporné, že většina diváků pozná ve hře sebe nebo svoje blízké a nejspíš je potěší pohlédnout na rodinná dramata se sympatickým nadhledem. Navíc mají možnost vidět čtyři skvělé herečky - Radku Fidlerovou, Danu Černou, Mášu Málkovou a Sandru Černodrinskou, které pod taktovkou režisérky Viktorie Čermákové podávají skvělé výkony.
Dále pak musíme oprášit inscenace, které vidělo jen několik diváků, protože měly premiéru vloni a moc se nehrály jako je Čapkova Matka s vynikající Jitkou Smutnou v hlavní roli, či Bergmanova Podzimní sonáta s Danou Batulkovou a Lucií Štěpánkovou.
Čím vším v další sezóně chcete ještě nalákat divadelní publikum?
Ochutnávku našeho repertoáru si mohou dopřát ti, kteří navštíví naše divadlo 12. září. Nejen, že mohou absolvovat komentovanou prohlídku budovy, ale mohou se i za symbolické vstupné zúčastnit slavnostního večera k 90. výročí našeho divadla. Nabídneme jim krátký film o rekonstrukci sálu, dokument o tom, jak vzniká divadelní inscenace, uvidí živě ukázky z našeho repertoáru, uslyší písničky a historky ze zákulisí. Navíc na každého z nich čeká malé překvapení.
Pokud se sezóna opět rozběhne bez omezení, rádi bychom jednou měsíčně obnovili tradici diskusí po představení, v nichž se diváci mohou potkat s herci a popovídat si o tom, co viděli. Doufáme, že se znovu rozběhne Klub přátel VDM a že se zase obnoví i praxe scénických čtení. Máme spoustu plánů a doufáme, že je s požehnáním Všemohoucího a ministerstva zdravotnictví, uskutečníme.
Robert Rohál
Foto Robert Rohál a archiv VDM
Fotogalerie
