Pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) probíhá každoročně poslední týden v dubnu takzvaný týden očkování. Hlavním cílem je upozornit všechny věkové skupiny na povědomí o významu očkování. Očkování je základním kamenem evropského programu WHO / Evropa 2020–2025 „Jednotně pro lepší zdraví v Evropě“. Motto letošního roku bylo „Long Life for All“, neboli „Dlouhý život všem“ a připadl na 24. až 30. dubna 2022. Snahou bylo upozornit i na zákeřnou bakterii Streptococcus pneumoniae, která způsobuje celou řadu závažných onemocnění.
Od 24. do 30. dubna se jako každý rok uskutečnil Světový týden očkování. Upozorňuje na potřebu využití očkovacích látek, které zachraňují všechny věkové skupiny před nemocemi. Hlavním cílem imunizačního týdne je ostatně upozornit na choroby, kterým lze předcházet právě díky vakcinaci. Proto je důležité neustále apelovat na zvýšení povědomí o hodnotě očkování.
Lidské tělo se chrání před patogeny (bakterie, viry, houby) několika způsoby. Vstupu patogenů do těla zabraňuje například kůže. Pakliže je ale ochranná bariéra porušena, dochází ke střetu patogenu s imunitním systémem. Imunitní systém vytvoří protilátky (specifické bílkoviny), antigeny, které pak brání střetu s patogenem. Platí zde jednoduché pravidlo. Pokud se organismus s patogenem již dříve setkal, antigen má schopnost velmi rychle zareagovat, protilátky jsou účinnější a rychlejší než poprvé. Pokud se ale jedná o prvotní setkání, trvá určitou chvíli, než se začnou tvořit další specifické protilátky.
Vakcíny obsahují oslabené nebo neaktivní patogeny a nutí imunitní systém k zapamatování si konkrétního onemocnění bez toho, aniž by ho skutečně vyvolalo. Tato oslabená verze nebo část patogenu stačí k tomu, aby si organismus začal vytvářet potřebné protilátky. U některých vakcín je ale potřeba více dávek, aby byla zajištěna tvorba protilátek dlouhodobě. Pokud pak lidské tělo daný patogen skutečně napadne, má veškeré znalosti na to, aby ho porazil.
Imunita nechrání jen naočkovaného jednotlivce, ale i osoby (zatím) neočkované nebo ty, které se z nějakého důvodu naočkovat nemohou. V tomto případě hovoříme o kolektivní imunitě, účinná je ale pouze tehdy, pokud je naočkovaný adekvátní počet lidí.
„Očkování patří mezi nejúčinnější preventivní opatření proti infekčním onemocněním“, říká MUDr. Alexander Turan (IKEM, Praha). „Vysoká proočkovanost zajišťuje kolektivní imunitu, která chrání i osoby, které z nějakého zdravotnického důvodu být naočkovány nemohou. Očkování je důležité v každém věku,“ doplňuje lékař.
I přes veškeré benefity vakcinace existuje řada mýtů spojená s očkováním. Velmi častá je představa, že očkování způsobuje autismus u dětí i přes to, že k tomuto tvrzení neexistují žádná vědecká fakta. Mnoho lidí se domnívá, že je ve vakcíně obsažený hliník nebo rtuť. Koncentrace hliníku je však minimální a zcela bezpečná, rtuť vakcíny užívané v ČR vůbec neobsahují. Dalším příkladem je, že účinnost vakcín není ve skutečnosti tak vysoká. Pravdou je, že v České republice došlo k úplnému vymizení nebo rapidnímu snížení nemocí, proti kterým se očkuje, například pravých neštovic nebo záškrtu.
„Vakcinace je bezesporu důležitá i proti pneumokokům, kteří ohrožují zejména kojence a osoby starší 65 let. Očkováním můžeme předejít závažným invazivním onemocněním, jako je zápal plic, zánět mozkových blan nebo sepse. Vyhnout se můžeme i bolestivému zánětu středouší,“ vysvětluje lékař.
Očkování, podle WHO, každý rok zachraňuje miliony životů. Nyní máme vakcíny, které předcházejí více než 20 život ohrožujícím nemocem a pomáhají lidem všech věkových kategorií žít delší a zdravější život. Imunizace v současnosti zabrání 2–3 milionům úmrtí ročně na nemoci, jako je záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka a spalničky. Imunizace je klíčovou součástí primární zdravotní péče a je také jednou z nejlepších investic do vlastního zdraví. Vakcíny jsou také zásadní pro prevenci a kontrolu propuknutí epidemií infekčních chorob, podporují globální zdravotní bezpečnost a jsou i zásadním nástrojem v boji proti antimikrobiální rezistenci.
