Knedlík se zelím a vepřové, svíčková omáčka, guláš. Když jdou Češi do restaurace na oběd, volí tučnější jídla mnohem častěji než lidé v dalších evropských zemích. Potvrzují to čerstvá data z velkého srovnávacího průzkumu o stravovacích návycích FOOD, který iniciovala Evropská unie a který se uskutečnil celkem v jedenácti evropských zemích. Hlavním důvodem je, že zdravější jídla jsou v nabídkách tuzemských restaurací dražší než ta klasická. V jiných zemích je tato strava cenově dostupnější.
Zdravá jídla jako saláty nebo ryby nyní vyžadují v restauracích Češi vůbec nejméně ze všech Evropanů. Podle tvrzení restauratérů je preferuje jen 23 procent lidí. Evropský průměr je mnohem výše – lehká a dobře stravitelná jídla si vybírá nadpoloviční většina (56 %) obyvatel starého kontinentu. Vůbec nejvíce je v restauracích, podle obsluhy, vyžadují Řekové následovaní Belgičany a Italy.
Menší zájem o vyvážená jídla v Česku potvrzují samotní strávníci: V Evropě nabídku zdravých jídel očekává v průměru 74 % návštěvníků restaurací, v Česku je to jen 42 procent lidí. Preference zdravého stravování je přitom výraznější v původních členských zemích EU než u nováčků. A zdravá strava dominuje také více na jihu Evropy než severněji umístěným zemím. Nejčastěji ji vyžadují v restauracích Portugalci, Řekové a Španělé.
Největší překážkou, která brání tomu, aby se lehčí jídla ve velkém natrvalo prosadila do jídelníčků restaurací, je cena. Téměř tři čtvrtiny tuzemských restaurací (73 %) tvrdí, že příprava těchto jídel vyjde dráž, a to má za výsledek jejich vyšší ceny. V evropském průměru je to mnohem méně – vyšší ceny zdravých jídel hlásí polovina restauratérů ze všech evropských zemí, které se průzkumu účastnily.
Na nejhorší místo v žebříčku zdravého stravování Česko spadlo v průběhu koronakrize. Zdravěji se nyní stravuje podle vlastních slov o 15 procent více Čechů v porovnání s před-covidovou dobou. V rámci celé Evropy deklaruje zlepšení 22 procent respondentů.
Na to, že Česko roste ve zdravém stravování pomaleji než zbytek Evropy, má vliv více faktorů. V restauracích se během lockdownu omezila nabídka a soustředily se na vaření klasických hotových jídel. „Lidé si navykli v covidové době připravovat zdravější jídla doma a nosit si je s sebou do práce v krabičkách. Tento trend přetrval až do současnosti, a ještě je v poslední době podpořen zvyšováním cen jídel v restauracích, obzvláště těch, která spadají do kategorie zdravějších,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za korporátní vztahy Aneta Martišková.
S tím souhlasí i expertka na zdravou stravu Iva Málková ze společnosti STOB – Stop obezitě: „Ti, co stravu více řeší a chtějí jíst zdravěji, si spíše uvaří doma a do restaurace tolik nechodí. Kdo jde do stravovacího zařízení, ten tam očekává klasiku: česká jídla jako knedlíky, omáčky, smažený sýr apod. Nicméně pokud by nabídka restaurací byla v tomto ohledu pestřejší a byla k dispozici i nutričně vyváženější jídla, chutně uvařená a za rozumnou cenu, věřím, že by to strávníci ocenili a i o tato jídla by byl zájem.“
K propadu na žebříčku přispěl i vliv nově zavedeného stravovacího paušálu, který z části nahrazuje stravenky. Podle několika průzkumů s ním lidé utrácejí v restauracích méně a s ohledem na vyšší ceny vyvážených jídel jedí méně zdravě než ti, kdo pobírají stravenky.
Iva Málková k tomu doplňuje: „Vzhledem k narůstajícímu počtu lidí s nadváhou a obezitou je do budoucna potřeba zapracovat na zlepšení a osvětě na obou stranách – zlepšit nabídku restaurací a zároveň je velmi důležité edukovat strávníky, aby si lehčí jídla vybírali a vyžadovali je. Pokud o tato jídla nebude ze strany strávníků zájem, je logické, že je restaurace v nabídce mít nebudou nebo jejich cena bude s ohledem na malou poptávku vysoká.“
