Třetí lednové pondělí, známé jako Blue Monday, je již několik let považováno za nejdepresivnější den v roce. Ačkoli toto označení vzniklo původně jako chytrý marketingový tah, mnozí odborníci se shodnou, že právě polovina ledna není tím nejradostnějším obdobím roku. Proč máme splín právě nyní a jak bojovat se špatnou náladou uprostřed zimy?
Proč je den, který letos připadá na 16. ledna, považován za nejdepresivnější v roce? Jde o pondělí, a to je obecně považováno za ten nejméně oblíbený den týdne. Podle statistik je v pondělí dokonce spácháno i nejvíce sebevražd.[1] V polovině ledna se navíc v životě mnoha lidí nahromadí faktory, které mohou vyvolat pocity smutku a špatné nálady. Jsou za námi Vánoce, které nejsou pro všechny domácnosti zrovna svátky klidu a pohody. Pro mnoho lidí naopak představují nejvíce stresující a finančně náročné období roku. Náladě neprospívá ani chladné a pochmurné lednové počasí, kdy trávíme více času v uzavřených prostorách, a také minimum slunečního svitu, s jehož nedostatkem se hůře vyrovnává až 60 % populace.[2]
Jaro je navíc stále v nedohlednu a stejně tak i delší svátky nebo prodloužené víkendy. A vůle značné části těch, kteří se do plnění svých předsevzetí pustili s vervou hned po Novém roce, začíná slábnout. Podle průzkumů je v únoru dodržuje už jen polovina lidí.[3] To pak vede
k výčitkám, že jsme opět selhali. Dalším faktorem špatné nálady v posledních letech pak může být i politické napětí u nás i ve světě, či pandemie covid-19.
Koncept Blue Monday byl původně popsán v roce 2004 psychologem Cliffem Arnallem. Na žádost jedné cestovní kanceláře, která chtěla zvýšit svůj lednový prodej přímořských dovolených, vymyslel pseudovědeckou rovnici, pomoci níž označil leden za nejdepresivnější období roku. I když šlo tedy původně jen o reklamu a Arnall posléze čelil velké kritice z řad odborníků, pojem Blue Monday se uchytil a existuje dodnes.[4]
Chmurné pondělí – teorie vs. praxe
Jak vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Zuzana Kostelníková, teorie, že může existovat jeden jediný nejdepresivnější den v roce, je spíše zavádějící: „Termín deprese používá mnoho lidí, když chtějí popsat svou špatnou náladu, smutek nebo splín. Ty se čas od času objeví u každého a jsou přirozenou součástí života. Klinická deprese je však zdravotní problém, který má dlouhodobější charakter, nese s sebou výrazné vyčerpání zdrojů člověka, a především zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života. I přesto, že v praxi si všímáme období, ve kterých stoupá počet pacientů s depresivní symptomatikou, neexistuje den, kdy deprese udeří více než obvykle.“ Z odborného hlediska není proto vhodné používat termín Blue Monday ve spojitosti s diagnózou, ale spíše v lidovějším pojetí slova „depresivní“.
Deprese či jen špatná nálada?
Deprese neboli patologický smutek je psychické onemocnění, které se řadí mezi poruchy nálad. Depresi může spolehlivě diagnostikovat pouze psychiatr na základě celé řady příznaků. Od běžného smutku nebo rozladěnosti se liší zejména v tom, že je intenzivnější, trvá déle a narušuje každodenní fungování. „Deprese ovlivňuje nejen prožívání, potažmo myšlení a chování, ale odráží se i v rovině tělesné. Pacienti častěji trpí především poruchami spánku, pociťují velkou únavu a vyčerpání, časté je také nechutenství a celková ztráta chuti do života či aktivit, které je bavili předtím. Častěji pak dochází i ke ztrátě zájmu o sociální kontakty, což vede k sociální izolaci a člověk se dostává do spirály, ze které jako by nebylo možné vystoupit,“ vysvětluje Mgr. Zuzana Kostelníková.
Pokud bychom přesto hledali souvislost mezi Blue Monday a depresí, můžeme ji částečně najít v tzv. sezónní afektivní poruše. Ta souvisí se změnami ročních období a nejčastěji se objevuje právě v zimních měsících, kdy je méně přirozeného slunečního světla. To může u některých citlivých jedinců vyvolávat příznaky v podobě nedostatku energie, potíží se soustředěním nebo pocitů beznaděje. Citlivé jsou zejména ženy, které představují 60–90 % pacientů.[5] Sezónní deprese však mizí s příchodem jara a příznivějšího počasí a lze ji zmírnit například fototerapií umělým světlem. „Při pochmurných stavech pak obecně pomáhá dodržování pevného denního režimu, který zahrnuje pravidelný spánek, výživnou stravu, cvičení a vyhrazení času pro sebe,“ radí Mgr. Zuzana Kostelníková a dodává: „Pokud ovšem zmiňované příznaky přetrvávají delší dobu, prohlubují se, ovlivňují každodenní fungování člověka a objevují se myšlenky vymizet, nebo nebýt, je nutné co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Může to být psycholog, psychiatr, praktický lékař, nebo alespoň anonymní krizová linka.“
Šťastnější život začíná péčí o sebe
Návštěvu odborníka tedy rozhodně není vhodné odkládat, protože správná diagnóza a léčba jsou pro zvládnutí deprese zásadní. Dnešní doba navíc umožňuje spojit se s odborníky i online, takže lidé s psychickými problémy mohou svůj stav konzultovat na dálku prostřednictvím internetu z bezpečí domova. Konzultace s lékařem nebo psychologem prostřednictvím online zdravotního portálu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu lze využít například v rámci zdravotního pojištění Klinika Generali České. Již dnes, po půl roce provozu Kliniky, využilo služeb poradenství s psychologem téměř 10 % klientů, kteří si pojištění sjednali.
„Je naprosto v pořádku vyhledat odbornou pomoc, o svých pocitech se nemusíte stydět mluvit. Přiznat si psychický problém není projevem slabosti, spíše naopak – je to důležitý, a pro někoho velmi odvážný krok.
A pokud je online terapie takovým prvním krokem k řešení duševního zdraví, může být stejně přínosná jako osobní návštěva lékaře,“ dodává Mgr. Zuzana Kostelníková.
[1]https://www.czso.cz/documents/10180/142758738/1301872107.pdf/2b80bbad-bfdd-48b3-a84b-82a9339baea8?version=1.3
[2]https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-s-nedostatkem-svetla-se-hure-vyrovnava-az-60-procent-populace-40271693
[3]https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cas-na-predsevzeti-prumerny-cech-pribere-pres-vanoce-dve-az-pet-kilo-85492
[4]https://www.theguardian.com/science/brain-flapping/2015/jan/19/blue-monday-most-depressing-day-year
[5] https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2008/02/04.pdf
