Její aktuální malířská tvorba i obdivované velkoformátové obrazy, portréty pánů Thun-Hohenstein a Tenczin, ale i její současné výstavy a prezentace v tuzemsku – to je současnost renomované malířky a kurátorky Rosany De Montfort. Spolupracuje se zámkem v Bílovci stejně jako s prestižní galerií MonAmi, ale nejen o tom vypráví v rozhovoru.
Co nového nabídne v nadcházející sezóně zámek v Bílovci? Navíc jsem slyšel, že bude nově vznikající galerie obrazů pánů Thun-Hohenstein a Tenczin…
V Galerii MORITZ tento rok na slavnostní zahájení sezony přivítáme dvojici umělců z Kladna, jsou jimi Raya Čampulková a Marek Sebastian Coutierre. Raya je velmi talentovaná portrétistka a moc se těším na její výběr, který vytvořila pro tuto akci. Markova tvorba se pohybuje na hraně sochařství a umělecké plastiky, představí nám zde futuristické brnění a plastiky v post-apokalyptickém duchu. Hudební program nám zajistí náš oblíbený dvorní hudebník, kytarový virtuóz a lektor, Jakub Jalůvka.
Na zámku vystoupí také Ochotnický divadelní soubor Odřivous s hrou zvanou Malá Čarodějnice. V zámeckých komnatách budete moci vidět hrané příběhy z dob majitelů zámku a potkat alchymisty, spiritisty a jiné šarlatány.
S panem kastelánem, Eduardem Valešem, máme kromě úpravy a doplnění interiérů, i jeden gigantický projekt. Na chodbách v prvním patře, které vedou do komnat, zakládáme zámeckou obrazárnu příbuzných šlechtických rodů Thun-Hohenstein, Tenczin-Paczinsky, Pino-Friedenthal, baronů von Bartenstein a kníže arcibiskupa von Colloredo-Wallsee und Mels. Pan kastelán získal ve spolupráci se Zámkem Kunín a díky přátelským vztahům s pozůstalými šlechtickými rodinami v Německu, Rakousku a Polsku, fotografie originálů, podle kterých maluji kopie. Své svolení pro kopii těchto obrazů nám vydal i Národní památkový ústav. Bude to něco kolem dvaceti dobových obrazů v oleji na plátně, které se stanou inventářem zámeckých interiérů.
Pro mne je to velmi naplňující projekt. Už jako malá holka jsem obdivovala staré mistry, podle kterých jsem se učila vnímat řemeslo. Návrat k takovému počinu je pro mne ucelení kruhu, ve kterém dnes nacházím to, čemu jsem se učila celý život. Takováto sbírka obrazů tu bude i za několik set let, dokud bílovecký zámek bude stát.
Další důležitý projekt, na kterém se s panem kastelánem činíme, čerpá z historie a zásluh bíloveckého rodáka, kterým byl Moritz Georga Josef Franz Maria baron Daublebský ze Sternecku. Dne 22. prosince 1977 získal čestný titul státu Izrael Spravedlivý mezi národy a v památníku Yad Vashem byl zasazen strom s jeho jménem. My jsme mu na památku ve spolupráci s městem Bílovec a záštitou Rakouského velvyslanectví vytvořili pamětní desku. Jeho portrét bude vyleptán do stařené mosazné desky, která bude za přítomnosti delegací umístěna na svém pamětním místě na Panské ulici čp. 411 v Bílovci, a to na den města 24. června 2023. Je mi ctí, že mohu k tomuto projektu výtvarně přispět.
Jako „děvče činu“ jsi opět pořádně zabrala a bude to opět velké dílo. Jsi neskutečná, jako bys toho měla málo…?
Já osobně tyto místní projekty vidím jako svou labutí píseň. Letos mi bude půl století a já nyní plánuji takové „zakonzervování“ svých aktivit a jejich soustředění na moravské pole.
Brzy už bude hotov stavební projekt, který pro mne ve spolupráci s památkáři vyhotovuje místní architekt, Ing. Bronislav Bierský. Stavbou této budovy se zrodí velmi osobní art centrum, kam budou moci přicházet lidi nejen na výstavu obrazů, ale i na přednášky v českém, německém a anglickém jazyce, na workshopy a malování na květinové zahradní terase, nebo jen na pokec. Zde se budeme s manželem angažovat nejen umělecky, ale i společensky. Pro něj to bude takový EXPAT HUB, pro mne ART HUB. Navíc je to hned u bíloveckého zámku, takže můžeme naše aktivity pohodlně propojit.
Jaká je spolupráce zámku a města?
Spolupráce mezi zámkem a městem Bílovec je již třináct let na vysoké úrovni. Veškeré jednání a plánování probíhá mezi mnou a panem kastelánem, Eduardem Valešem. Ten je současně kronikářem města a členem kulturní komise. Věřím, že svou úlohu vykonává natolik brilantně, že si ho město považuje jako nenahraditelného tvůrce bíloveckého kulturního a historického podnebí. Pracovní vztah mezi panem kastelánem a mnou je založen na upřímnosti, vzájemném pochopení a zapálení pro společnou věc. Kdyby tomu tak nebylo, tak bych se do takových projektů, jakými jsou zámecká obrazárna, Galerie Moritz pod., nikdy nepustila.
Co tvé další výstavy? Kde a co vystavuješ?
Nyní vystavuji do 22. dubna v Galerii Hřivnáč v Opavě, kde se nachází přes 30 obrazů, mezi nimi asi 20 velkoformátových pláten. Výstava je úžasná, pan galerista, Libor Hřivnáč, v tom má jasno.
V květnu mám výstavu v kulturním středisku STŘECHA ve Vrbně pod Pradědem pod názvem „MÉ TRIKY//MY TRIX“, kde bude velká část těch větších pláten. Váženým hostem bude naše rocková hvězda, zpěvačka skupiny CITRON, TANJA. Z toho jsem dost nervózní, chtěla bych, aby přišlo hodně lidí. Vernisáž bude 3. října v 17 hod.
Dále v Praze budu mít výstavu v Galerii pro onkologické pacienty a jejich podporující umělce. Zde připravuji s paní galeristkou, Irenkou Kraftovou, komornější výstavu menších pláten pod názvem „POHLED VPŘED“ a komentovanou prohlídku. Vernisáž bude 10. května v 17 hod, zatímco dernisáž proběhne 11. června.
V létě budeme s Romankou Štryncl zahajovat náš III. ročník projektu ROMY&ROSE, a to v přenádherném Arcibiskupském Zámku. Tento rok budeme organizovat tuto akci ve spolupráci s místním útulkem Zatoulané štěstí, z.s. Datum výstavy a slavnostního zahájení bude brzy ustanoveno.
Na podzim potom připravuji obrovskou výstavu ve Slezskoostravské Galerii, která má rozlohu 330 výstavních metrů a je součásti městského obvodu Slezská Ostrava. Toto bude jedna z mých největších výstav vůbec a obsáhne průřez mou celoživotní tvorbou. Je to nostalgický okamžik, neboť právě v tomhle místě jsem strávila celé své dětství a nyní zde oslavím své padesátiny uzavřením své tvůrčí epochy.
Co ta chystaná výstava, kde přizveš na vernisáž i rockovou hvězdu Tanju?
Mám z toho trému. Opravdu se toho bojím a mám pocit, jakobych na to nebyla vůbec připravená. Mým jediným přáním je, aby přišlo hodně lidí. Ač je lokace v sdrci turistické destinace a letoviskem severomoravské smetánky, mám přeci jen strach, aby moje obrazy vůbec někoho zajímaly. Už jen díky Tanje, jejíž hlas provázel mé dětství, bych si přála, aby to byla bomba.
Mimochodem, kde bereš ty nápady ať už tvůrčí nebo organizační?
Nevím člověče... Nějak to vždycky vyskočí a samo se to zrodí, at už z rozhovoru s přáteli, nebo lidmi kolem mne.
Jak se daří bílovické galerii MonAmi, kde působíš jako kurátorka?
Galerie MonAmi nám roste do krásy. Už tento rok jsme hostovali výstavy několika velmi erudovaných akademických umělců, jakými jsou Sebatian Kitzberger, Ina Kitzberger a Josef Duchan. Brzy zde uvidíme výstavu Marcely Kudlové a uměleckou fotografii v kolekci portrétů Roberta Rohála. Výstavní sezonu ukončí prostorový projekt s názvem “Na jedné lodi. Na jednom břehu”, koncept sochaře a galeristy Libora Hřivnáče, který získal záštitu Ministerstva kultury. Galerie MonAmi se opravdu vyšvihla a myslím, že nadále bude vyhledávaným centrem pro prezentaci umění v Moravskoslezském kraji.
Robert Rohál
Foto archiv Rosana De Mortfort
Fotogalerie
