Švandovo divadlo uvede Trójanky, inscenaci o ženách zasažených válkou. Původní českou hru inspirovanou antickou předlohou nastudují ukrajinské divadelnice
Inscenaci Trójanky inspirovanou antickými motivy i skutečnými osudy současných žen uvede 27. května v premiéře Studio pražského Švandova divadla. Novou českou hru Davida Košťáka vyprávějící o třech hrdinkách z města Trója, které kvůli válce ztratily domov, nastudovaly ve Švandově divadle ukrajinské divadelnice v čele s režisérkou Annou Turlo. Ta v roce 2021 obdržela grant prezidenta Ukrajiny určený mladým uměleckým talentům. Tři hrdinky s různými povahami i osudy ztvárňuje Anežka Šťastná, Anna Grundmanová a Marie Štípková. Mužský prvek v podobě vítězného řeckého vojáka i boha Dia, vládce Olympu, ztělesňuje Jan Grundman.
Deset let obléhaná Trója je v troskách, její hradby jsou rozbořené. Všichni muži i synové jsou mrtví. Zbyly jen ženy, které odteď musí žít mezi bývalými nepřáteli. První z nich (Anežka Šťastná) je mladá a dychtí po možnostech, které jí může nový svět nabídnout. Druhá (Anna Grundmanová) se stala válečnou kořistí řeckého dobyvatele (Jan Grundman), vraha jejího manžela. Při životě ji drží naděje, že snad jednou znovu spatří svoji odvlečenou dceru. A ta třetí (Marie Štípková) je všem trnem v oku. Není zkroušená ani zbídačená a ranec, jenž tak žárlivě střeží, má dle mínění ostatních plný cenností. Na scénu ale vstupují i bohyně a bohové řeckého Pantheonu. Trpkost střídá dojetí, smutek rozpouští naděje, ale i žert a vtip…
„Když začala v únoru 2022 ruská invaze na Ukrajinu, otevřel jsem Eurípidovy Trojánky. Jenže toto řecké drama vypráví o urozených dámách z královských rodin. Já ale chtěl nechat zaznít hlasy obyčejných žen, jejichž životy válka bezprostředně zasáhla. Odložil jsem proto Eurípida a dal se do psaní vlastního textu,“ říká autor hry a dramaturg Švandova divadla David Košťák. A dodává, že právě Trójankami divadlo jasně vyjadřuje svůj občanský postoj k aktuální válečné agresi.
Díky spolupráci s ukrajinskou režisérkou Annou Turlo pak autor propojil antickou předlohu s osudy reálných žen, které nezávisí na časovém ukotvení. Text pak vystavěl na kontrastu starého a současného světa, což do něj vnáší humor a vtip. „V jednom obraze tak například Trójanky vzpomínají na to, jak krásná Helena Trojská, kvůli níž pak konflikt propukl, vyhrála Miss World a přála si světový mír,“ přibližuje dramatik, který podobnými odkazy a zcizeními téma posunul a odlehčil.
„Osudy tří ženských hrdinek reflektují časté výhrady a předsudky většinové společnosti vůči příchozím obětem války. My se těchto povrchních nálepek snažíme zbavit a nahlédnout za nimi skutečné lidi, s jejichž osudy se může ztotožnit každý z nás,“ doplňuje Košták.
Ženský hlas a pohled z Ukrajiny
V inscenaci zazní v živém podání hereček písně Zuzany Navarové. „Poslouchal jsem tuto hudbu při psaní a měl pocit, že emoci, kterou zprostředkovává, lépe vyjádřit nedovedu. Jsem proto rád, že jsem měl v Zuzaně Navarové – jako muž, který poněkud troufale píše hru o ženském údělu – skrze tyto písně i další spoluautorku,“ říká David Košťák.
Důležité podněty – například motiv mateřství spojený s touhou ochránit své děti – vnesla do Košťákova textu i režisérka Anna Turlo. Pro úspěšnou ukrajinskou divadelnici, jde o její první režii v českém jazyce. „Ráda bych, aby Trojánky promlouvaly o lidskosti. O tom, že jsme všichni silnější, než si myslíme. A že ať jsme jakkoli silní, je dobré mít vedle sebe lidi, kteří nás budou chápat a podporovat i v těch nejtěžších časech,“ říká Anna Turlo, která byla v roce 2019 ve své vlasti nominována také na cenu Kyiv Pectoral za nejlepší režijní debut.
„Velmi stručně řečeno: naše Trójanky jsou ženy postižené válkou, které musí najít způsob, jak nepřestat žít,“ uvádí režisérka. Do Česka přišla měsíc po napadení své vlasti ruskou armádou. Inscenaci tak vnímá i jako příležitost k zamyšlení se nad vlastní zkušeností a k hledání způsobu, jak ji zprostředkovat publiku. „Důležitým momentem je zde pospolitost – vzájemná podpora a pochopení, které různým ženám s podobnou životní zkušeností pomáhá najít i v cizím prostředí ztracený kus jejich domova,“ říká Anna Turlo.
Starý a nový svět
Režisérka a kulturní manažerka Anna Turlo ke spolupráci přizvala i další talentované divadelnice z Ukrajiny. Všechny tak společně v Trójankách navazují na tradici inscenování antické tragédie a zároveň k publiku promlouvají jazykem současného divadla.
Napětí a současně i propojení mezi starým a novým světem odráží i nadčasová scénografie Ruslany Basenko. Ta zahrnuje i "pískoviště" – prostor vyplněný hlínou. „Vše ze země vyrůstá a vše se do ní zase vrací. Pískovištěm tak odkazujeme k cykličnosti dějin, ale i k archeologii a ke snaze hrdinek vyhrabat alespoň nějaké pozůstatky ze svého starého života,“ říká Basenko. Oporu v novém prostředí symbolizují dřevěné pilíře se změtí kabelů. Jejich rozplétání je pak podle scénografky v souladu s tím, jak k sobě jednotlivé hrdinky hledají cestu.
Mnohovrstevnaté kostýmy Oleny Zahrebiny jsou inspirovány mimo jiné zdravotnickými a vojenskými materiály, včetně maskovacích sítí. Každá z žen si tak obléká i kus své osobní historie a jejich šaty se proměňují – od brnění až po korzet. „Hlavní složkou kostýmů jsou vzájemně kombinované sítě a lana, které odkazují na pocit z prolínajících se časů a z nekonečného propojení minulých i přítomných událostí,“ vysvětluje Zahrebina. Ta oblečení doplnila výztuhami a ortézami, které si Trójanky hrdě připínají jako vzácné šperky…
Hudbu k inscenaci vytvořil a vybral skladatel a scénograf Martin Šimek. Také on ve svých skladbách kombinuje odkazy na tradiční, lidovou hudbu s industriálními motivy.
Premiéra Trójanek je 27. května, nejbližší volné reprízy jsou 9. a 23. června. Inscenace bude na programu i v nové sezóně od září tohoto roku.
Fotogalerie
