Zatímco ve skandinávských zemích dosahuje podíl digitalizovaných dokumentů až 75 procent, české účetnictví za lídry mezi zeměmi Evropské unie zaostává. Většina byznysmenů i účetních přitom podle průzkumů vidí budoucnost právě v digitalizaci. Zástupci technologických firem považují za největší překážku nekvalitní nástroje státní správy, instituce z oboru zase vidí problém v praxi jako takové.
Podle platformy Euro.cz řeší koncem roku ztracené faktury až každá třetí firma v Česku. Pomoci by mohla výraznější digitalizace účetnictví, například ve Skandinávii či v Estonsku jsou tři čtvrtiny dokumentů dostupné čistě v digitální podobě. „Pokud se srovnáváme například se Skandinávií, hraje důležitou roli odbornost lidí, kteří mají ve státní správě digitalizaci na starost,“ tvrdí Jan Štacha, vedoucí oddělení firmy Seyfor, která vyvíjí nový účetní software Evala. Ten si klade ambici vytvořit nástroj, díky němuž bude možné opustit papírové faktury a vše uchovávat pouze elektronicky.
Teoretičtí experti vidí důvod nízké míry digitalizace účetnictví v praxi jako takové. Daňové doklady jako třeba účtenky jsou totiž často pořizovány v listinné podobě. „Důvodem může být obava z přístupu finančních úřadů při daňové kontrole a jejich přístup k plně digitálnímu účetnictví. A zřejmě jistá zdrženlivost či konzervativnost, která v tomto oboru panuje,“ popisuje František Nonnemann z Centra práva, technologií a digitalizace Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„Profesi účetních vnímám jako spíše konzervativní. To ale neznamená, že by nestála o technologický pokrok. Když se například přecházelo z ručního zpracování na automatizaci a účetní programy, profese byla u toho,“ připomíná Magdalena Králová, prezidentka Svazu účetních České republiky. Dodává, že účetní software je dnes nástroj, bez něhož si účetní zpracování podkladů neumí představit. Není divu, tato automatizace zkrátila ruční přepisování dat při výkonu profese o více než sedmdesát procent.
Motivace pro daňové poplatníky klíčem k rychlejší digitalizaci?
Digitalizaci v oboru ale brzdí taky nekvalitní nástroje státní správy a třeba i způsob provedení datových schránek, kde je nutné platit za základní funkce, jako například dlouhodobé ukládání historie komunikace se státní správou. „Ideální by bylo vytvořit zákon, který by státní správě ukládal povinnost přijímat faktury pouze digitálně. To znamená ve formátu ISDOC, případně ve formátu PDF obsahující ISDOC přímo v sobě. Velice podobný zákon nedávno schválili například ve Slovinsku a teprve tlak ze státní správy donutil poskytovatele software tento formát plně podporovat a zabránil tak implementaci neefektivních řešení na vyčítání dokladů založených na AI,“ vysvětluje Štacha.
Otázkou pro všechny účetní zůstává, kam se bude výkon jejich profese ubírat dál. V legislativě Nonnemann problém nevidí. Podle něj se nabízí cesta motivace daňových poplatníků k tomu, aby účetnictví vedli v elektronické, digitální formě. „Stejně jako jsou daňoví poplatníci motivovaní k elektronicky podanému přiznání delší lhůtou, lze si představit, že by pro ně daňová legislativa zavedla další úlevy, pokud by účetnictví vedli plně elektronicky, včetně digitálního vystavování účetních dokladů jejich klientům či obchodním partnerům,“ navrhuje odborník Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Před účetními leží nejistá budoucnost
Další otazník leží na samotných firmách, potažmo účetních kancelářích. Prezidentka Svazu účetních České republiky přiznává, že ne všude jsou na krok vstříc digitálnímu světu jedniček a nul připravení. „Podle našich informací je to hodně různorodé. Někde už jsou účtárny technologicky hodně daleko, jinde převládá ještě opatrnost, ať už u účetních či manažerů. Nemyslím si, že se formy zpracování změní hned a skokem, bude to určitý proces, za sebe odhaduji cca jedno desetiletí,“ předpovídá Králová.
Konkrétní kroky, které by přispěly k efektivní elektronické komunikaci mezi účetními, jejich klienty a státním aparátem, jsou ale podle Štachy v nedohlednu. „Problémů digitalizace v Česku je tolik, že výrazné zlepšení neočekáváme. Současné systémy státní správy často vyvíjejí lidé z veřejného sektoru, kteří nemají reálné zkušenosti například s UX nebo produktovým managementem,“ upozorňuje zástupce společnosti Seyfor. „Vývoj systému bez přihlédnutí ke každodenní praxi je špatnou cestou. Proto se na rozvoji funkcionalit našeho nového software podílejí sami účetní,“ uzavírá Štacha.
