Tak až v únoru jsem konečně viděl český film Přišla v noci! Neskutečný, a přitom uvěřitelný horor! Nebo jde o černou komedii? Každopádně se hned v úvodu článku přimlouvám o jeho pokračování! Dvojka by „bodla“! Protože Simona Peková, představitelka svérázné šedesátnice Valerie, je skutečně herecky skvělá! Jenomže skvělí jsou všichni, kteří snímek vytvořili.
Film Přišla v noci, který začíná v momentě, kdy hlavní hrdinka vtrhne nečekaně do života svého jediného syna a jeho přítelkyně, režírovali Tomáš Pavlíček (držitel Ceny české filmové kritiky za scénář filmu Chata na prodej, který také režíroval) a debutující Jan Vejnar. Oba pánové jsou i autory netuctového příběhu, který vychází z povědomých a přesně odpozorovaných dialogů a věrohodných situací stojících na rodinném soužití. Že se vše drsně stupňuje až do absurdních rovin, vypráví právě tento film.
Film Přišla v noci se na hony vzdaluje řadě „třeskutých“ českých komedií, které sice spolehlivě plní kinosály, ale ve své podstatě si jsou podobné jako vejce vejci. Jalový scénář, laciný humor, stále ti samí herci a žádný celistvý příběh. Zkrátka banalita stíhá banalitu, na což si masa publika bohužel zvykla. A přitom stačí málo – nápad a talentované kumštýře. To se pak z jednoduchého nápadu, skromných prostředků a komorních podmínek podaří vykřesat maximum. A to se povedlo již zmiňovaným tvůrcům, kteří se nebáli neobsadit mediálně známé herce.
Myslím, že právě tito neznámí herci způsobili takřka poprask na českém filmovém nebi. Zatímco Simona Peková hraje brilantním způsobem vlezlou vetřelkyni, zpočátku ztracenou a osamělou, vzápětí však vychytralou a ďábelsky zákeřnou, Jiří Rendl představuje jejího syna a Anette Nesvadbová jeho partnerku. To je to „hvězdné“ trio, které se tak báječně vyšvihlo v tomto filmu, a které ještě doplňuje několik postav v podání Vladimíra Kratiny, Judit Pecháček, Jana Vondráčka nebo Vasila Fridricha. I když vedlejší role jsou i v tomto filmu důležité, přesto trio hlavních postav přináší neokoukané tváře a strhující dialogovou podívanou, která nemá v českém filmu obdoby.
Síla filmového vyprávění tkví v hereckých výkonech a v dokonale vybudovaném scénáři a atmosféře, která graduje až do finále. A protože samotný závěr filmu působí otevřeně, může si vnímavé publikum představovat cokoliv. Třeba i daleko větší horor, který by mohl pokračovat už mimo děj, ale který by mohl pokračovat i v případném pokračování.
Pro divadelní herečku Simonu Pekovou (1955), absolventku brněnské JAMU, známou především z brněnského HaDivadla, jde o vůbec první hlavní filmovou roli v její kariéře. Menší role si zahrála už ve filmech Dědictví aneb Kurvahošigutntág, Zapomenuté světlo, Pouta, Nuda v Brně a dalších. Objevila se i v seriálech, naposledy to bylo Dobré ráno, Brno! Ale je to hlavně divadelní herečka. Hned po absolutoriu JAMU začala hrát v divadle Husa na provázku, které zaměnila začátkem 80. let za angažmá v Divadle Bratří Mrštíků, kde zůstala do roku 1990. V letech 1993 - 1998 působila ve vedení Nadace Archa Chantal, kde působila v pozici ředitelky. Poté se vrátila k divadlu, nejprve do Divadla Husa na provázku a v roce 2007 přešla do HaDivadla, kde hraje dodnes. Nicméně ohromnou filmovou roli dostala až v loňském roce.
Ale takových vynikajících herců, kteří hrají jen na divadelních prknech, je asi hodně. Avšak šance ve filmu dostávají populární a zavedení, přitom se mnohdy opakují hrají pořád to samé. A v tom je problém mnohých českých filmů, které nejsou „nabušené“ špičkovými hereckými výkony i silnými režisérskými osobnostmi. Zkuste vzpomenout na české filmy nové vlny ze šedesátých let, kdy to hercům hraje po všech stránkách, a to je obrovský rozdíl oproti „ležérní“ současnosti. Nicméně loni natočený snímek Přišla v noci je té někdejší „staré“ kvalitě v mnohém podobný.
Robert Rohál
Foto Artcam
Fotogalerie
