Prohlídky středověkého kutnohorského dolu sv. Jiří – kdysi jednoho z nejbohatších nalezišť stříbra na světě – při nichž si účastníci ve štolách posvítí havířským kahanem. I tento neobyčejný zážitek nabízí od 3. července až do 28. srpna vždy ve středu od 21.30 hodin České muzeum stříbra v Kutné Hoře. Lákadlem podzemí jsou vodní plochy skryté hluboko pod povrchem nebo přírodní útvary připomínající krápníky. Každý návštěvník pak může vyrobit i vlastní groš. Muzeum zve v létě také na interaktivní zábavu pro děti: malí návštěvníci výstavy Ve stínu pyramidy si mohou vyzkoušet egyptské klínové písmo nebo se podílet na výrobě modelu bitvy u Malešova, který je součástí výstavy Kutná hora husitská. Vstupenky lze rezervovat na objednavky@cms-kh.cz nebo je koupit přímo na místě.
Děti i dospělí ocení v parném létě hlavně prohlídku dolu sv. Jiří ve třicetimetrové hloubce, kde panuje příjemný chládek kolem 13° C. Trasa je dlouhá 250 metrů a jsou na ní čtyři zatopená hloubení. Vzniklé vodní plochy připomínají jezírka i jevy podobném těm, které vídáme v krasových jeskyních.
„V Kutné Hoře se těžilo stříbro od druhé poloviny 13. století. V celém kutnohorském revíru se během 13. až 17. století vytěžilo 2500 tun stříbra a 20 000 tun mědi,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová. „Dnes si u nás návštěvníci mohou vyrazit vlastní minci v podobě původního stříbrného groše,“ dodává. „Noční prohlídky budeme pořádat každou středu v červenci a srpnu od 21.30 do 23 hodin,“ zve Mazačová a připomíná, že Kutná Hora je krásná i v noci.
Havířem nanečisto
Protože průměrná šířka chodbiček v podzemí je 70 centimetrů, připravilo muzeum pro návštěvníky i „havířský trenažér“. Je to maketa štoly, kde si každý může průchod úzkou důlní chodbou nejdřív nanečisto vyzkoušet.
Prohlídka začíná na nádvoří Hrádku, v části Českého muzea stříbra. Výklad pokračuje v trejvu, což je originál těžebního stroje z 16. století. „Po návštěvě dolu si návštěvníci prohlédnou ještě venkovní expozici takzvané havířské osady a uvidí i sklepení s finální úpravou stříbra na mincovní kov a ražbu mince. To vše kdysi probíhalo v královské mincovně ve Vlašském dvoře,“ vypráví Mazačová. A upozorňuje, že v dole je potřeba mít pevnou obuv a na sobě mikinu nebo svetr. „Návštěvníci dostanou také ochranný plášť – perkytli – a na hlavu si nasazují přilbu se světlem,“ dodává.
Návštěva dolu s průvodcem, během níž se lidé dozví zajímavosti o těžbě stříbra i o ražení mincí, je součástí prohlídky Cesta městem stříbra. „Patří do ní i stálá numismatická expozice o vývoji mincí u nás,“ doplňuje Mazačová.
Starověký Egypt i slavná husitská bitva lákají návštěvníky
V Českém muzeu stříbra je nyní možné zhlédnout až do podzimních měsíců tři výstavy. První z nich s názvem Ve stínu pyramidy je věnována starověkému Egyptu. Koná se ji v budově Hrádku v Barborské ulici. Další se zaměřuje na slavnou husitskou bitvu u Malešova. Odehrála se poblíž malešovské tvrze, asi šest kilometrů od Kutné Hory. Vítězné bitvě velel tehdy již zcela slepý Jan Žižka. „Výstava Kutná Hora husitská je interaktivní. Děti i dospělí si tu mohou vyzkoušet dobové zbroje jako třeba drátěnou košili, ale třeba také zjistit, co husité jedli. Díky kopiím řady předmětů se návštěvníci budou moci přenést do 15. století, stát se husitou a zařadit se po bok Jana Žižky táhnoucího na Kutnou Horu. Můžou také vyrobit vojáčka, který se stane součástí modelu bitvy u Malešova,“ dodává Mazačová. V Kamenném domě, který je také součástí kutnohorského muzea, probíhá ještě výstava věnovaná slávě a tradici Kutnohorské varhanářské školy.
„Návštěvnost celého muzea dosáhla už kolem 15 tisíc lidí jen za první dva měsíce od zahájení letošní sezóny, což je velmi pozitivní číslo. Jsme jednou z nejnavštěvovanějších památek Středočeského kraje. Kromě stálých expozic věnovaných stříbru a numismatice je velký zájem také o egyptologickou výstavu. Neméně příznivý ohlas mají také výstavy Kutná Hora husitská a Kutnohorská varhanářská škola. Všechny tři jsou otevřeny po celé léto,“ vypočítává Lenka Mazačová.
Mezi nejzajímavější artefakty z doby husitské patří podle Mazačové kresba kamenné výzdoby kazatelny v kostele sv. Jakuba, která byla odstraněna těsně po roce 1800. Desky nesly vyobrazení znaku města s husitským kalichem, kalich adorovaný anděly nebo rozsáhlý soubor hrotů šípů do kuší různých velikostí a tvarů z hradu Sion. A také mohutné železné šídlo, které se při bitvách používalo na dlouhém dřevci k zastavení jízdy těžkooděnců na koních. V případě egyptologické výstavy je největším lákadlem nejkrásnější starověká mumie u nás. Jmenuje se Hereret, což česky znamená Květina.
Více na www.cms-kh.cz
Fotogalerie
