Desítky tisíc tuzemských firem se každoročně musí podrobit kontrole účetní závěrky. Jejich počet ale může brzy klesnout. Spodní hranice ročního čistého obratu, která v současnosti činí 80 milionů korun, by se měla podle Komory auditorů České republiky zvýšit zhruba na trojnásobek. Novela zákona o účetnictví tak osvobodí více než pět tisíc účetních jednotek od povinnosti auditu. Plánované změny v legislativě vláda už jednou odložila, pokud je ale schválí na poslední chvíli, mohly by vstoupit v platnost už 1. ledna 2025 a potenciálně způsobit problémy nejen pro účetní, ale i pro podnikatele nebo orgány státní správy.
Povinnost předložit účetní závěrku ke kontrole auditorovi se týká desítek tisíc firem v Česku. Vztahuje se na společnosti, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií – bilanční sumu nad 40 milionů korun, roční čistý obrat přes 80 milionů a průměrný počet zaměstnanců vyšší než padesát. Povinný audit se také vztahuje na všechny akciové společnosti, pokud překročí alespoň jednu z těchto hodnot.
Plánovaná novela zákona o účetnictví ale zvedá spodní limit obratu pro povinný audit o 300 procent. Zástupci Komory auditorů České republiky očekávají, že v důsledku plánovaných změn přestane podléhat povinnému auditu více než pět tisíc účetních jednotek. „Rozhodně nepovažujeme návrh na zvýšení limitů za prospěšný z hlediska konsolidace veřejných financí a snahy o transparentní podnikatelské prostředí v ČR, které bude atraktivní pro zahraniční investory. Riziko toho, že bude trojnásobné navýšení limitů pro povinný audit schváleno, významně zvýšilo,“ popisuje situaci prezident Komory auditorů České republiky Ladislav Mejzlík s tím, že pokud se novela stane účinnou, zásadně to ovlivní fungování nejen auditorů, ale i auditorské profese jako celku.
Otázkou také zůstává, zda největší legislativní změny v oboru účetnictví za poslední desítky let opravdu začnou platit od 1. ledna příštího roku. Vláda tento termín už jednou posunula, a podle expertů by to nemuselo být konečné datum.
Audit jako dobrovolná i povinná kontrola
Účetní audit slouží k ověření finančních záznamů a účetních výkazů organizace nebo podniku nezávislou třetí stranou. Může být prováděn interně nebo externě – zatímco interní audit provádí zaměstnanci organizace a je zpravidla dobrovolný, externí variantu vykonává nezávislá firma, která se specializuje na poskytování této služby. „Hlavní podstatou účetního auditu je zjištění, jestli účetnictví plní účetní zásady a podává poctivý obraz o hospodaření firmy,“ vysvětluje Jan Štacha, zakladatel účetního programu Evala.
V případě povinného auditu je situace logicky o poznání složitější. Zákon o účetnictví totiž ukládá některým typům společností povinnost takové kontroly, zejména státním podnikům, některým příspěvkovým organizacím nebo akciovým společnostem. „Pokud v tomto případě auditoři najdou dostatečné množství nesrovnalostí, důkazů pro protizákonné jednání společnosti, nebo dokonce pojmou podezření z podvodu, mohou vyzvat společnost k nápravě. V horším případě pak podat podnět finančnímu úřadu,“ upozorňuje Štacha.
Základem je nepodcenit přípravu
Účetní audit probíhá v několika fázích, tou nejdůležitější je dlouhodobá příprava, která by podle odborníků měla být kontinuální. „Důležitým faktorem při přípravě na audit je udržet si přehled a pořádek v dokumentaci. To by měla být otázka správného nastavení kontrolních mechanismů ve společnosti v průběhu celého kalendářního roku, včetně řádné evidence všech dokumentů. Pak by účetní nemělo nic překvapit,“ tvrdí Štacha. Auditor nejprve prozkoumá finanční záznamy organizace, a právě funkčnost kontrolních systémů. Jsou to právě tyto mechanismy, které mohou působit jako prevence pokusů o podvod, potažmo nechtěných chyb v účetnictví.
Pomocnou ruku účetním nabízejí moderní softwary, které mohou poukázat na případné chyby – ať už se jedná o nezaúčtovanou položku výpisu, upozornění na nespárované položky nebo možnost personalizovaných přehledů. „Moderní účetní program by měl odhalit jakoukoliv nesrovnalost. Účetní se jen musí naučit tyto nástroje používat a opravdu mít nastavené své kontrolní mechanismy. Práci jim může usnadnit i možnost kontroly výkazů a případné upozornění, že nesedí aktiva a pasiva kontrolovaného roku,“ tvrdí expert.
Největším přínosem auditního procesu je vyhodnocení, tedy závěry a doporučení týkající se finančních záznamů a účetních výkazů, popřípadě organizace celého podniku. Po zhodnocení výsledků mohou být podniknuty různé kroky. „Pokud byly zjištěny nějaké nedostatky, pak se řeší hlavně opatření ohledně prevence, což může přinést cenné návrhy na zlepšení interních řízení a procesů. V dnešní době se také často využívají digitální nástroje pro účetní audit, které poskytují auditorům snadný vhled do historie dat, což umožňuje rychlejší a efektivnější postup,“ vysvětluje Jan Štacha, zakladatel účetního programu Evala.
