Placenta, orgán, který během těhotenství zajišťuje výživu a ochranu plodu, se po porodu stává předmětem různých rozhodnutí a úvah. Zatímco podle zákona je často klasifikována jako biologický odpad a standardně likvidována, rostoucí zájem o její další využití přináší alternativní možnosti. V některých kulturách má placenta dlouhodobě symbolický význam a je spojována s rituály, jako je její pohřbení či konzumace, které mají podpořit regeneraci matky po porodu. I v moderní medicíně se objevují případy, kdy si ženy placentu odnášejí domů k osobním nebo zdravotním účelům. Tento trend nabývá na popularitě i v naší společnosti, a to navzdory nejednotným názorům odborníků na její skutečné přínosy.
Medicínské využití placenty
Jedním z nejvýznamnějších využití placenty je její uchování v bankách, které se specializují na zpracovaní a uchovávaní perinatálních tkaniv, mezi které patří pupečníková krev, tkaniva pupečníku a i placenta. Pupočníková krev obsahuje vzácné krvotvorné kmenové buňky, které mohou být využity při léčbě závažných nemocí, jako jsou leukémie, anémie, lymfomy nebo imunitní deficience. Uchovávání pupečníkové krve a placenty je považováno za preventivní krok, který může v budoucnu poskytnout cenný zdroj buněk pro léčbu chorob.
Fenoménem poslední doby – trend nebo riziko
Konzumace placenty, známá také jako placentofágie, je praxe, která získává stále větší popularitu, zejména mezi ženami, které věří v její regenerační schopnosti po porodu. Placenta totiž obsahuje hormony a stopové prvky, jež mohou teoreticky podpořit tělo v procesu zotavování. Přesto však lékaři k této praxi zůstávají skeptičtí. I když placenta obsahuje určité živiny, zároveň v ní nacházíme i odpadní látky, které od plodu odvádí.
V současnosti je o placentofágii zájem na vzestupu, a to celosvětově. Ženy mohou placentu konzumovat různými způsoby, například syrovou, vařenou nebo jako smoothie, tinktury či tablety. Nejčastěji je placenta připravována metodou enkapsulace, kdy se uvaří v páře, dehydruje, rozemele na prášek a zabalí do kapslí. Konzumace placenty je spojována se zvýšením energie, zlepšením nálady a rychlejší regenerací po porodu. I přesto, že chybí klinické důkazy o zdravotních přínosech této praxe, její obliba roste. Někteří odborníci však varují, že by lékaři měli ženy spíše od placentofágie odrazovat, vzhledem k možným rizikům a nedostatečným informacím o jejím skutečném vlivu na lidské zdraví.
Rituální a kulturní využití v různých kulturách
V různých kulturách po celém světě je placenta považována za posvátný orgán a její zpracování má hluboký rituální význam. Například v Maorské kultuře je placenta pohřbívána jako symbol spojení novorozence s matkou Zemí. Podobné praktiky jsou běžné i u jiných etnických skupin, jako jsou Hmongové (Jihovýchod Asie) nebo některé africké kmeny, kde se věří, že duše člověka je spojena s jeho placentou, která je pohřbívána doma, aby po smrti mohla duše najít cestu do světa duchů. V Čínské kultuře je placenta považována za součást dítěte a je obvykle zakopána pod stromem nebo uložena podle feng-shui pravidel. Japonské rodiny placentu uchovávají a později ji spálí s příbuznými, což má symbolizovat návrat ke kořenům a předkům. Na Bali se placenta často vkládá do kokosové skořápky a zavěšuje na strom, což má chránit dítě před nemocemi a neštěstím. V Turecku se zas pohřbívá na místech, která mají zajistit určité vlastnosti dítěte, například v mešitě pro zbožnost nebo ve stáji pro péči o zvířata. Když se dnes podíváme na rituály zakopávání placenty, zjistíme, že tato praxe má kořeny hluboko v historii a tradicích různých kultur po celém světě.
Kosmetické využití
Placentární extrakty jsou také populární v kosmetickém průmyslu díky svým regeneračním a omlazujícím vlastnostem. Produkty s placentou byly poprvé použity v 50. letech 20. století ve Francii. Kvůli zdravotním rizikům spojeným s lidskými placentárními extrakty byly postupně nahrazeny bezpečnějšími alternativami, jako jsou rostlinné "placenty", které mají podobné regenerační vlastnosti.
Jaký osud čeká placentu po porodu u nás?
Pokud žena výslovně nepožádá o možnost si placentu ponechat, je podle zdravotnických standardů a zákona automaticky likvidována jako biologický odpad. V praxi však stále více nemocnic nabízí rodičkám možnost vzít si placentu domů, ať už k osobním, nebo rituálním účelům. Pokud si přejete, aby vám placenta byla vydána, můžete využít dodatečné vyhlášky, která umožňuje její vydání, pokud tím není ohroženo zdraví pacientů ani personálu. Tento proces obvykle zahrnuje vyplnění potřebné dokumentace a případnou žádost o souhlas. Vhodné je se informovat o konkrétních pravidlech a postupech ve vaší nemocnici nebo zdravotnickém zařízení.
Další možností je uchovat placentu jako biologickou pojistku pro dítě. Mnoho nemocnic v České republice už dnes spolupracuje s bankou pupečníkové krve, která umožňuje uložit placentu pro rodinu jako potenciál pro léčbu v budoucnosti. V bance je potřebné se zaregistrovat. Následně bude rodičům zaslána dokumentace, na jejímž základě banka zašle do porodnice odběrovou sadu. Po odběru bude placenta (včetně pupečníku a pupečníkové krve zpracována a zmrazena. Takto uchovávané tkáně mohou být bezpečně skladovány desítky let bez poškození buněk. Tento proces jako jediný poskytuje možnost uchovat cenné tkáně jako životní pojistku pro dítě po celý jeho život.
Využití placenty po porodu závisí především na rozhodnutí rodičů a jejich preferencích. Od medicínského využití přes alternativní léčebné metody až po symbolické rituály – placenta představuje organický materiál s mnoha možnostmi, který provází nový život od samotného počátku.
Pro více informací o možnostech využití placenty, doporučujeme konzultaci s odborníky.
