Možnost sladit pracovní a soukromý život je důležité pro stále více lidí. I proto mezi nejžádanější zaměstnanecké benefity patří časová flexibilita. Ve firmách se tak již před časem zabydlela pružná pracovní doba a home office, u částečných úvazků je však co dohánět. Do budoucna se totiž bez jejich vyššího zastoupení neobejde ani český pracovní trh.
Flexibilita se v dnešní době v zaměstnávání stává klíčovým nástrojem, jak podpořit zaměstnance, ale také pro zajištění dlouhodobého úspěchu firem. A to nejen s ohledem na současnou situaci, kdy je pracovní trh doslova zamrzlý a pro mnohé zaměstnavatele je získání nových zaměstnanců takřka nadlidským úkolem. Ještě pádnějším argumentem je demografická křivka. Češi se dožívají stále vyššího věku, populace tak stárne. Podle předpovědi ministerstva práce by se do roku 2050 měl počet obyvatel nad 65 let zdvojnásobit. Dětí se naopak rodí méně, obzvlášť v posledních letech. V roce 2022 se u nás podle dat ČSÚ narodilo 101.300 dětí, což bylo o 10,5 tisíce dětí (tedy o 9,4 %) méně než v předchozím roce. Podobný meziroční pokles byl naposledy zaznamenán v polovině 90. let.
Rodičům je potřeba trochu „ubrat“
Z toho vyplývá jasný vzkaz i pro zaměstnavatele. Je potřeba více vycházet vstříc rodičům menších dětí, aby mohli snadněji skloubit práci s péčí o rodinu a nebyli permanentně ve stresu. Vhodnou cestou k tomu jsou zkrácené pracovní úvazky.
„Nabízení částečných úvazků je zásadním krokem pro to, aby ženy-matky měly možnost rychleji se vrátit na pracovní trh po mateřské či rodičovské dovolené, aniž by vypadly z pracovního systému,“ říká Martina Machová, HR ředitelka Pluxee ČR (dříve Sodexo Benefity). „Tento přístup firmám umožňuje nejen udržet kontakt s kvalifikovanými pracovníky, ale také si budovat jejich loajalitu, což je v dlouhodobém horizontu obrovskou konkurenční výhodou.“
S tím úzce souvisí zajištění péče o děti v době, kdy jsou rodiče v práci. Míst ve školkách se totiž stále nedostává, jejich pracovní doba navíc často nekoresponduje s pracovní dobou rodičů. Při osmihodinové pracovní době nestihnou dítě vyzvednout včas. „Tomu mohou pomoct zaměstnavatelé opět díky benefitům, ať už ve formě příspěvku například na soukromou školku či chůvu nebo přímo zřízením firemní školky,“ uvedla Machová.
V podobné situaci jako rodiče malých dětí se ocitají i ti, kteří pečují naopak o stárnoucí rodiče (nebo obojí současně). Stejně tak může kratší pracovní doba vyhovovat těm, kteří se do pracovního režimu vrací po delší pauze, například po delší nemoci.
Starší pracovníky si hýčkejte
Strategickou záležitostí jsou kratší pracovní úvazky také pro starší zaměstnance, kteří se blíží důchodovému věku. „Tito lidé již často nechtějí nebo nejsou schopni pracovat na plný úvazek. A částečné úvazky by jim umožnily zůstat aktivními členy pracovního trhu a zároveň prodloužit jejich kariéru, což je výhodné jak pro ně, tak pro zaměstnavatele,“ vysvětluje Machová. V některých fyzicky či psychicky náročnějších profesích je osmihodinová pracovní doba pro starší zaměstnance dokonce nereálná.
Obdobné benefity mohou čerpat i důchodci, kteří si mohou přivydělávat na částečné úvazky bez potřeby plné pracovní doby.
Opomíjenou skupinou jsou do značné míry také vysokoškolští studenti. Pracovat jich dnes chce při studiu velká část, nejen kvůli financím, ale také kvůli sbírání pracovních zkušeností. Kvůli neochotě firem často ale jen „brigádničí“, navíc mnohdy zcela mimo svůj obor. Přitom by si firmy touto cestou mohly vychovávat své budoucí zaměstnance.
Velké rezervy jsou na straně zaměstnavatelů…
„Pro firmy je tedy zásadní, aby si uvědomily, že částečné úvazky nejsou pouze benefit pro zaměstnance, ale mohou být významným nástrojem pro jejich vlastní stabilitu a konkurenceschopnost na trhu práce. Tento krok navíc podporuje diverzitu pracovních týmů, což vede k lepším výsledkům a inovacím,“ zdůrazňuje Martina Machová.
Jak ale ukazuje průzkum, který pro společnost Pluxee zpracovala agentura Ipsos, mají v tomto směru zaměstnavatelé ještě velké rezervy. Pouze 16 % respondentů v něm totiž uvedlo, že tento benefit jim nebo jejich kolegům současný zaměstnavatel poskytuje. Velký rozdíl je přitom mezi muži (10,6 %) a ženami (21,7 %), ale i mezi různými věkovými kategoriemi.
… i zaměstnanců
„Velký prostor je tu ale i na straně zaměstnanců. Sice jen 16 % respondentů průzkumu uvedlo, že jejich firma zkrácené pracovní úvazky nabízí, pouhých 5 % však uvedlo, že tento benefit také využívá,“ poukazuje na rozpor Machová. Patrný je i zde velký rozdíl mezi pohlavími. Zatímco mužů využívá možnost pracovat na zkrácený úvazek jen 1,9 procenta, v případě žen je to 8,3 %. Odlišný je rovněž přístup podle věku. Největší zájem o ně mají studenti, rodiče malých dětí a lidé v předdůchodovém věku.
Vysvětlení, proč je v praxi využívání tohoto benefitu tak nízké, je zřejmé. „Vzhledem k ekonomické situaci si každý, kdo by zkrácený úvazek chtěl, nemůže dovolit. Protože už se moc nemluví o tom, že zkrácený úvazek samozřejmě znamená také zkrácenou mzdu. Mnoho domácností má ale tak napnutý rodinný rozpočet, že by jim tyto peníze citelně chyběly,“ upozorňuje Machová.
Dá se tím také vysvětlit, proč zaměstnanci výrazně častěji dávají přednost pružné pracovní době a home office, s nimiž zaměstnavatelé v tuzemsku umí pracovat lépe. Pružnou pracovní dobu poskytuje podle průzkumu Pluxee 21,4 % zaměstnavatelů, v praxi ji využívá 15,4 % zaměstnanců. Nejvíce ti nejmladší do 24 let (32,4 %) a nejstarší 55-65 let (20,9 %). V ostatních věkových kategoriích je to mezi 8-13 %.
Podobné je to u home office, který poskytuje 20,44 % zaměstnavatelů, v praxi možnost pracovat z domova využívá 17 % zaměstnanců. Nejvíce opět ti nejmladší do 24 let (35,3 %) a mezi 25 a 34 lety (18,2 %). Nejméně o home office stojí zaměstnanci ve středním věku (35-44 let, 10,7 %), těch starších ve věku 45-65 let možnost práce z domova využívá kolem 15 %.
Z druhé strany je zde ale skupina zaměstnanců, kteří by o flexibilitu v práci stáli, ale jejich zaměstnavatelé ji však nenabízí. O zkrácený úvazek by podle průzkumu Pluxee stálo 7,9 % zaměstnanců, o home office 10 % a o pružnou pracovní dobu 12,9 %.
Srovnání v evropském měřítku
Lichotivé není, pokud jde o zastoupení částečných pracovních úvazků, ani srovnání v rámci EU. Jak vyplývá z dat evropské agentury Cedefop, v České republice je nabízí jen 8,1 % firem. Absolutním rekordmanem je dlouhodobě Nizozemsko s 42,8 %. V sousedním Německu a Rakousku je to 30 %, v severských zemích kolem 23 % zaměstnanců. Lépe číslo vypadá jen ve srovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi, kdy v Polsku umožňuje zaměstnancům pracovat na částečný úvazek 6,4 % firem, v Maďarsku 5,3 %, na Slovensku a v Rumunsku 3,6 a například v Bulharsku pouze 2 %. V popředí pak stojí Estonsko (15,3 %) a Slovinsko (9,5 %).
Výrazně častěji zkrácené úvazky využívají v EU ženy (29,2 %), mužů pouze necelá desetina. Nejoblíbenější jsou mezi generací Z (33 %), v předdůchodovém věku na kratší úvazek pracuje necelá pětina zaměstnanců.
Zdroj: komunikační agentura Seteva
Fotogalerie
