S anglickými výrazy se děti i dospělí setkávají každý den. Naučit se touto řečí mluvit proto patří k životním nezbytnostem. Žáci se nyní povinně první cizí jazyk učí od třetí třídy a v budoucnu by to mělo být dokonce už od první. Pro řadu dětí je to však náročné. Zatímco přirozené pochytávání slovíček z písniček a seriálů jde samo, s gramatikou je to horší. Přečtěte si pět rad, jak děti k učení se jazyků co nejlépe motivovat.
Angličtina je užitečná v online světě
Angličtina zasahuje do mnohých oblastí života a dávno neslouží jen k porozumění na dovolené v zahraničí. Čím dříve tento fakt dítě pochopí, tím více mu bude učení dávat smysl. Vyhledat si v angličtině jednoduché informace, přeložit si oblíbenou písničku, porozumět videu na YouTube či počítačové hře – to vše dítě inspiruje a pomůže mu v efektivnějším učení. „Je zkrátka důležité, aby dítě vidělo, že bez cizího jazyka se dnes neobejde, a pochopilo, že studium jazyka je investice do života, nikoliv nutné zlo ze školy,“ říká ředitelka jazykové školy Lingua Centrum Simona Škurková.
Čím dříve dítě se studiem začne, tím lépe
Nyní se děti učí první cizí jazyk povinně od třetí třídy. Podle nového vzdělávacího programu by mohly základní školy mít v následujících letech povinnost zařadit výuku angličtiny už od první třídy, protože ministerstvo školství si uvědomuje, jak důležitou roli znalost tohoto jazyka v současném světě hraje. Její znalost může být naprosto klíčová například pro získání práce. Včasný start s výukou tedy může pro dítě znamenat velký bonus do života. „Obecně se s učením prvního jazyka doporučuje začít už v první třídě základní školy, kdy je možné dětem pouštět písničky v cizím jazyce, mohou se dívat na animovaná výuková videa a podobně,“ popisuje Simona Škurková.
Už v mateřských školách jsou navíc často k dispozici jazykové kroužky a existují dokonce i metody, které začínají s výukou od méně než jednoho roku věku. Takovou metodou je podle Simony Škurkové například metoda Helen Doron, která je založená na hravosti a výuce skrze to, co děti zajímá a baví. Výukové materiály obsahují pohádkové příběhy a postavičky, písničky i hry a pracuje se v nich především s opakovaným poslechem. Metoda je určená dětem od tří měsíců do devatenácti let a zakládá si na jednoduchosti, stejně jako na výborných výsledcích.
Za chyby netrestejte
Mluvit s chybami je jednoznačně lepší než nemluvit vůbec. Právě z tohoto důvodu odborníci radí děti za chyby v jazycích netrestat, demotivovat je mohou i špatné známky. Přestože známkování ve školách rodič ovlivnit nemůže, výběr lektora v jazykové škole, doučujícího či přístup k domácí přípravě je plně v jeho režii. Gramatické chyby pak za dohledu lektora vymizí, pokud má žák možnost jazyk pravidelně procvičovat.
Systém je důležitý
Ve výuce jazyků nesmí chybět správný systém, což je podle Simony Škurkové častým problémem na základních školách. „Gramatické jevy jsou ve školách často zařazeny mezi slovíčka. Děti se kupříkladu naučí nazpaměť ‚he swims‘, tedy ‚on plave‘, ale spojení ‚ona plave‘ už utvořit neumějí, protože tohle spojení zkrátka neznají,“ říká ředitelka jazykové školy a vysvětluje, že tato absence správného systému je jedním z častých důvodů potřeby doučování. Metodu učení může rodič ovlivnit podobně jako u známkování – výběrem kvalitního lektora a dobrou domácí přípravou.
Zájmy dítěte pomohou s učením
Tato rada vyplývá z přístupu k výuce na jazykových školách. Děti se zde učí jinou látku než dospělí, hodiny se přizpůsobují z pohledu hravosti i udržení pozornosti. Každý student se učí lépe, když se učí o něčem, co ho zajímá. Pokud umí dítě popsat, co rádo dělá a co mu jde, je následně jednodušší navázat dalšími tématy a pokročilejší gramatikou. Radost ze schopnosti objednat si v zahraničí oblíbenou zmrzlinu nebo získat na pláži kamarády z jiné země může být pro dítě velmi inspirující.
