Nejnovější průzkum odhaluje, že Češi, zejména mladá generace, projevují zájem darovat krev a krevní plazmu. Jejich odhodlání udělat dobrý skutek ale mnohdy brzdí různé obavy. Mezi nejhlavnější patří strach z jehel a bolesti, obavy o vlastní zdraví a časová náročnost. Postavit se strachu a pomoct druhým je mnohdy jednodušší, než se může zdát, říká lékař.
Průzkum společnosti BioLife mezi mladými lidmi ve věku 18 až 31 let ukazuje, že největší překážkou v rozhodnutí jít darovat je strach z jehel a bolesti. Tuto odpověď vybralo 35,8 % dotazovaných. „Trypanofobie, tedy strach z jehel, je v populaci velmi běžná. Je ale třeba zdůraznit, že při odběru krevní plazmy, stejně jako například u odběru krve, zabolí zpravidla krátce pouze vpich jehly. Samotný odběr je potom i díky profesionálnímu personálu šetrný a bezpečný,“ říká MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař odběrového centra BioLife.
Z dat průzkumu je druhou nejčastější obavou mladých Čechů dopad dárcovství na jejich zdraví. Celkem tuto odpověď v průzkumu označilo 34,2 %. „Někteří lidé se obávají, že pravidelné odběry mohou oslabit jejich imunitu, způsobit únavu nebo jinak ovlivnit jejich tělesnou kondici. Tyto obavy však nejsou na místě. Darování krevní plazmy probíhá za velmi přísných bezpečnostních standardů a na zdraví dárce nemá žádný negativní dopad,“ vyvrací jednu z nejčastějších obav Kohoutek.
Při samotném odběru se krev odděluje na jednotlivé složky a odebrána je pouze plazma – tekutá část krve, která se v těle rychle obnovuje, obvykle do 48 hodin po darování. Červené krvinky, které jsou zodpovědné za přenos kyslíku v těle, se navíc dárci okamžitě vrací zpět do oběhu, což snižuje riziko oslabení nebo únavy po odběru.
Není se čeho bát
„Když o darování krve či krevní plazmy mluvím se svými vrstevníky, často říkají, že se bojí jehel. Řekla bych, že v případech jako je tento, je důležité se svým strachům postavit. Například jít darovat se skupinou přátel či spolužáků může dodat odvahu, aby se člověk při darování cítil lépe,” říká Valerie Vaculíková, studentka medicíny v Brně. To potvrzuje i Kohoutek a dodává: „Postavit se strachu a pomoct druhým je mnohdy jednodušší, než se může zdát. Osvědčilo se nám, že když si s lidmi, kteří mají například strach z jehel, povídáme, a jejich pozornost tak odvedeme jinam, i pro ně je potom odběr naprosto bez problému.“
Někteří lidé rádi darují v doprovodu kamaráda nebo člena rodiny. To jim dodává pocit bezpečí a pohodlí – cítí, že na to nejsou sami. Proti stresu ale také pomáhají například krátká dechová cvičení. Své obavy mohou dárci samozřejmě konzultovat s kvalifikovaným personálem, který jim celý proces vysvětlí a případně obavy spojené s bezpečností vyvrátí.
V rukách zkušeného personálu
Aby tělo lépe reagovalo na samotný proces darování, je vždy důležité se na něj dobře připravit – dostatečně pít, zvýšit příjem bílkovin, vyhnout se tučným pokrmům a být odpočatý. Celý proces odběru potom probíhá pod dohledem kvalifikovaného a zkušeného personálu. Dárce přivítá recepční, která je provede úvodními kroky, následně je prohlédne zkušený lékař a samotný odběr provádí sestřičky, které dárce provázejí celým odběrem. Tento pečlivě organizovaný proces pomáhá minimalizovat rizika a zajišťuje maximální pohodlí každého dárce.
Krevní plazma zachraňuje životy
Krevní plazma je klíčovou složkou při výrobě léků pro pacienty s vážnými a vzácnými nemocemi, jako je hemofilie či imunodeficience. Darování krevní plazmy tak představuje důležitý krok k záchraně životů mnoha lidí. „Vidíme, že mladí lidé chtějí pomáhat, a věříme, že když překonají své obavy, přispějí ke zlepšení kvality života mnohých pacientů,“ uzavírá Kohoutek.
Průzkum, zaměřený na postoj mladé generace k darování krve a krevní plazmy, probíhal dotazníkovým šetřením na vzorku 240 lidí ve věku od 18 do 31 let v září letošního roku.
Více informací naleznete na webových stránkách www.biolifeplazma.cz a www.plazmajedar.cz.
