Lidové názvy: krevníček, svatojanská bylina, bylina sv. Jana, prostřelenec, čarovník, křížek a další..
Obsahové látky: kromě již zmíněného hypericinu (červeného barviva s fotosenzibilujícím účinkem) obsahuje třezalka hlavně třísloviny, glykosidy a silice.
Snad žádná jiná bylina není opředena tolika mýty a kouzelnými vlastnostmi jako třezalka tečkovaná. Její první jméno „hypericum“ (jiné převyšující) vypovídá o neobyčejné léčivé síle, ochranné a magické moci, druhé označení „perforatum“ říká, že jej rostlina dostala díky svým děravým lístkům , které jsou při pohledu proti světlu poseté lesklými siličnatými žlázkami. Při mechanickém poškození se objeví červená barva, která byla považována za krev svatého Jana Křtitele, proroka z 1. století. Český lidový název „bylina sv. Jana“ vychází ze skutečnosti, že třezalka byla vždy spojována právě se svátkem Jana Křtitele. Sbírala se o svatojánské noci, kdy měly být její magické a ochranné účinky proti zlu největší. Kromě magické moci je však v běžném životě rostlinou s mnoha léčivými účinky a další možnosti jejího využití se stále objevují.
Popis: Třezalka je vytrvalá, 30 až 60 cm vysoká bylina. Nekvetoucí přímé lodyhy jsou jednoduché a hustě olistěné, kvetoucí lodyhy jsou v horní části vidličnatě větvené.V listech i květech jsou proti světlu pouhým okem dobře patrné siličné nádržky jako prosvítavé tečky, obsahující červené barvivo hypericin. Možnost záměny: Kromě třezalky tečkované roste u nás několik dalších, značně podobných druhů, které však mají mnohem menší siličné žlázky. Nejčastěji dochází k záměně s třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum Crantz), která je dosti hojná na vlhkých loukách a mýtinách v horských a podhorských oblastech,
Sběr a sušení: V červenci a srpnu se odřezávají nebo sežínají asi 30 cm dlouhé kvetoucí olistěné vrcholky, které se váží do svazečků a suší na dobře větraném místě ve stínu, neboť na slunci droga ztrácí barvu a snižuje se i obsah silic. Teplota při umělém sušení nesmí přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga si uchovává původní zbarvení. Skladujeme v papírových obalech.
Léčivé účinky: Pomocí čaje z třezalky je možno mírnit negativní stavy jako je vnitřní neklid, úzkost nebo deprese. Obsahové látky jako je hypericin a hyperforin mají antidepresivní účinky a dokáží pozitivně ovlivnit i kvalitu spánku. Mezi další příznivé účinky třezalky patří i antibakteriální a antivirové vlastnosti, podle posledních výzkumů by mohla být využívána při léčení oparu, chřipky a EBV viru, způsobujícího infekční mononukleozu. V poslední době se u pacientů po mozkových příhodách začala s velkým úspěchem používat gemmoterapeutika z třezalky (principem gemmoterapie je léčebné využití zárodečných tkání především z pupenů). Při následné rekonvalescenci dochází u pacientů ke zlepšení psychického stavu a při intenzivní rehabilitaci bývá zaznamenáno zlepšení pohybových a motorických funkcí. Stejně tak gemmoterapeutika z třezalky pomáhají osobám s roztroušenou sklerózou, kdy zpomalují průběh onemocnění a zlepšují celkový fyzický i psychický stav pacientů.
Olej z třezalky: Nejedná se o klasický olej, ale o takzvaný macerát, kdy se velká skleněná nádoba naplní čerstvě sklizenou třezalkou, zalije se rostlinným olejem (např. olivovým nebo slunečnicovým), nechá se stát na slunci, aby světlo uvolnilo aktivní látky. Nádoby je třeba pomalu otáčet, aby se umožnila pomalá extrakce. Po třech týdnech se macerát přecedí a slije. Získaný extrakt má výborné účinky na popáleniny, omrzliny, vředy, hemoroidy, ekzémy, je možno ho využít na zklidňující masáže.
Ale pozor! Třezalka tečkovaná je rostlina s velmi silnými účinky, a proto buďte při jejím užívání opatrní! Zvyšuje citlivost kůže na sluneční záření, není vhodné kombinovat přípravky z třezalky s léky na vysoký krevní tlak, s antidepresivy nebo sedativy. Není vhodná ani pro těhotné nebo kojící ženy.
Zdroj: Popularis
