Slzy se tvoří téměř vždy nezávisle na vůli jedince. Během slzení dochází také k látkové výměně rohovky, ale biologická funkce pláče - smutku není uspokojivě vysvětlena. Předpokládá, že smutek je sociální signalizací – voláním o pomoc, ale může mít i očistný transformační charakter. Co však víme je to, že k pláči má každý jedinec jiný sklon, který je ovlivněn věkem, pohlavím, také však kulturou.
U miminek rozlišujeme tři základní druhy pláče (vědecky podloženo): z hladu, z bolesti a ze vzteku.
Ženy se nejčastěji rozpláčou, když jsou hodně přetížené, mají pocit, že se jim obecně nedař, nebo když vzpomínají na události z minulosti, na chvíle, které se již nevrátí. Pláčou častěji než muži a méně než děti. Muži pláčou ze soucitu, nebo když se jim rozpadne vztah. Mladí Evropané a střední generace pláče méně než všichni ostatní obyvatelé zeměkoule, obzvlášť muži. Seniory opět nerozlišujeme na pohlaví, stejně jako děti a hodnotíme je jako kategorii osob, které mají nízký práh pláče.
Pláč vzbuzuje lítost a může být považován za signální prvek. U některých duševních poruch je v podstatě příznakem, kdy s e dostavuje bez zjevné příčiny. Pláč v hysterii může trvat krátce (po dobu záchvatu), ale i několik hodin.
Dle názoru Christiana Orloffa, mluvčího Německé oftalmologické společnosti ve Frankfurtu nad Mohanem, jsou důvody, proč lidé v emocionálně vypjatých situacích pláčou, zatím záhadou. Nepotvrdily se podle něho hypotézy, že člověku, který si popláče, se uleví, ani to, že se uvolní. Neplatí prý také, že by se společně se slzami vyplavovaly z těla jedovaté látky.
Lidské slzy tvoří až z 99% voda, až z 1% sůl. Bílkoviny, endorfín a organické sloučeniny (glukóza, aminokyseliny, fermenty) kolísají mezi 0,2 – 0,5%. Mají především antibakteriální účinky, což zabraňuje bakteriím, aby v oku přežívaly. Slzy také často doprovází smutek, emoce, bolest, zoufalost, ale i radost. V tomto případě je jejich proud také na místě, neboť obsahují již zmíněné endorfíny a také stresové hormony, jejichž úkolem je jedince utěšit.
Pozor, slzení není pláč, ale jen fyziologický jev, který má ochranný význam - vyplavení nečistot z oka, bariéra proti mikrobům, zvlhčování oka. Také s e však může jednat o chemické podráždění slzných žláz. Nejčastěji se s chemickým podrážděním setkáváme v kuchyni při krájení cibule.
-lz-
