Ač se poznámky redakce umisťuji na konec textu, já tak (za redakci) nečiním, aby nedošlo k nějaké mýlce a nedorozuměním – autorkou je vysokoškolsky vzdělaná vozíčkářka se zařazením do třetího stupně invalidity, která je plná života a s velkou chutí být potřebná. Prozatím pracuje v jedné pražské organizaci jako sociální pracovnice, avšak s nejistou odměnou, neboť se na její pozici nepodařily prozatím sehnat prostředky.
- Všichni lidé se snaží nějak vymezit, aby byli zajímaví, jiní, originální… já nemusím, jsem jiná a to bez většího přičinění.
- Je strašně jednoduché ohromit okolí a předstihnout jeho očekávání, co se vaší osoby týče, protože okolí od vás nic nečeká. Samotný fakt, že studujete, pracujete, nebo máte partnera, je pro ně zarážející, a získáte nehynoucí obdiv za něco, co vám přijde normální.
- To, že žijete na vozíku, z vás dělá automaticky hrdinu. Vás životni příběh může klidně zaujmout televizi (nejpravděpodobněji TV Nova) a nevíte ani jak, a jste ve zprávách.
- Už nikdy nebudete muset chodit sami na záchod
- Už nikdy nebudete muset chodit, budete se vozit. A pokud budete mít štěstí, získáte natolik závažné postižení, že i pojišťovna to uzná a dostanete vozík elektrický. To je jako autíčko na dálkové ovládání, ale lepši, protože se vozíte vy.
- Můžete si dovolit "ledacos", část společnosti na vás pohlíží jako na nesvéprávné jedince a divné chování od vás v podstatě očekává.
- Budete mít často volné vstupné a MHD je zdarma. Oboje za předpokladu, že se tam dostanete.
- Budete mít pevný příjem v podobě invalidního důchodu (ale může se stát, že to bude váš jediný příjem celý život)
- Nebudete obtěžováni mnohými pošťačkami, prodavačkami či lékaři, neboť se nebudou bavit s vámi, ale s vaším doprovodem.
- Budete si připadat stále mladí, neboť vám i do vyššího věku budou mnozí tykat.
- Je dost možné, že budete mít spoustu volného času. Případné prostředky potřebné na jeho vyplnění nejsou uznávané jako vaše potřeby, a tak je pravděpodobné, že na to nebudete mít.
- V zájmu zachováni materiálních statků v domácnosti budete pravděpodobně osvobození od domácích prací.
- Až do smrti už prostě nebudete muset hnout ani prstem. Zvláště tím u nohy.
- Možná se vám podaří získat psa, který vám bude podávat věci, svlékat ponožky a vyndávat prádlo z pračky… když vám tedy nebude vadit, že vše bude lehce oslizlé.
- Je možné, ba pravděpodobné, že nezemřete na nějakou typickou nemoc stáří.
- Jeden pár bot s vámi stráví život.
- Stát vám přidá na auto... ovšem kvůli vozíku musíte koupit trošku vetší. Přidá vám i na benzín, ale museli byste vystačit s cca 6ti nádržemi ročně
- Vozík je skvělé síto lidí kolem vás, alespoň žebříčku jejich hodnot. Zůstanou jen ti "opravdoví".
- Stačí nebýt ufňukaný bolestín, co si pořád stěžuje na nespravedlnost života, k tomu přimísit drsnost, černý humor a cynismus a rázem budete považováni za nejvtipnějšího člověka v okolí. Musíte ovšem počítat s tím, že některé útlocitnější osoby váš humor tak nějak nepochopí a správně nedocení.
- Jste neustalým středem pozornosti. Cizí lidé se na vás z nevysvětlitelných důvodů usmívají. Děti zůstávají stát jak solné sloupy a v šoku vás často pozdraví. Právem si proto můžete připadat jako celebrita.
- Často se zasmějete nad různými vysvětleními maminek, či samotným reakcím dětí typu: „A mami, proč ta paní veze toho chlapečka v košíku?“… a to zvláště, pokud jste holčička.
- Děti vás mají rády. Jsou to také jediné bytosti, spolu s lidmi malého vzrůstu, zkráceně trpaslíky, a velkými plemeny psů, se kterými si vidíte do očí. Ale zase můžete zcela nenápadně pozorovat pozadí ostatních lidí…. Celý den….
- Nikdo neuvidí váš velkej zadek. Postava vám vůbec bude tak nějak jedno, takže budete moct slupnout, co budete chtít, ovšem jen v tom případě, že vám to bude přineseno až pod nos a nejlépe nakrájené na úhledné čtverečky (tvar ponechán náladě).
- Pokud vaše váha přesáhne maximální nosnost vaší pečovatelské jednotky, pořídíte si zvedák.
- Budete osvobozeni z tělesné výchovy i ušetřeni posměškům spolužáků, že neuběhnete stovku bez zadýchání se.
- Pokud je vaše postižení neznámé či dokonce záhadné, možná budete mít tu čest, že po smrti posloužíte vědeckým účelům.
Jak sami vidíte, rozhodně není pravdivé tvrzení, že život na vozíku není plnohodnotný, že je plný trápení, smutku a omezení. Život na vozíku podle mnohých skočil. Právě naopak! Takový život má mnoho výhod, a proto neváhejte. Ale pořiďte si pokud možno takové postižení, abyste mohli hrát floorball na elektrických vozících! Potřebujeme nové hráče.
Mgr. Jana Stárková
