Kdo porušuje povinnost podat insolvenční návrh a co mu hrozí.
Vzhledem k nedorozuměním při interpretaci insolvenčního zákona po dni 1. 1. 2012 se k tématu vyjadřuje předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců, advokát JUDr. Michal Žižlavský.
Dlužník má povinnost podat sám na sebe insolvenční návrh, když není schopen platit svým věřitelům nebo když je předlužen.
Povinnost podat insolvenční návrh při předlužení je novinkou, která platí od 1. 1. 2012. Týká se i firem, které jsou zatím schopny platit své závazky. Předlužení znamená, že závazky firmy k věřitelům jsou vyšší než tržní hodnota jejího majetku. Do závazků se přitom počítají všechny závazky, tedy nejen ty splatné. Pokud dlužník nepodá včas řádný insolvenční návrh, poruší zákon. Na tom nic nemění ani to, když místo něj podá návrh věřitel.
Ve firmách odpovídají za podání insolvenčního návrhu členové statutárních orgánů, tedy členové představenstev a jednatelé a v rozsahu svých pravomocí i někteří další manažeři, kupříkladu finanční ředitelé. Ti všichni mají povinnost sledovat průběžně nejen platební schopnost své firmy, ale i reálnou hodnotu majetku, který spravují. Když nepodají včas insolvenční návrh, odpovídají za škodu, která vznikne věřitelům. Platí zde pravidlo „neplatí firma, platí manažer“. Členové statutárních orgánů odpovídají osobně a neomezeně celým svým majetkem za nezaplacené závazky firmy. Odpovědnost dalších manažerů plyne z rozsahu jejich pravomocí.
Manažeři, kteří nepodají včas a řádně insolvenční návrh, se mohou dopustit také trestného činu. V praxi půjde nejčastěji o trestný čin zvýhodňování věřitele.
Podstatou insolvenčního řízení je uspokojení všech věřitelů rovnoměrně. Když firma nepodá včas insolvenční návrh, zpravidla platí jen některým věřitelům a jiným ne. Tím zvýhodňuje jedny věřitele na úkor druhých.
http://www.asis.cz, (PROTEXT)
