Nový občanský zákoník, který vejde v platnost 1.1.2014 (§ 1475 až 1720) posiluje zůstavitelovu vůli při jeho rozhodování o majetku pro případ smrti. V současné době podmínky připojené k závěti nemají žádnou právní váhu, ale to změní nový zákon.
Nebude však přihlíženo k podmínkám, které by pozůstalé šikanovaly. Rozhodně si nebude moci zůstavitel vymínit například, že dědic nesmí uzavřít manželství, nesmí se rozvést či zůstat v manželství. Prakticky to znamená, že dědictví nabývá již smrtí zůstavitele a nabytí dědictví potvrzuje vždy soud (§ 1670), který přistupuje k deklaratorním rozhodnutím. Bude možné odkázat konkrétní věci, např. sbírku knih či obrazů.
Dědická smlouva
Zavádí se dědická smlouva, kterou nelze uzavřít o celé pozůstalosti, čtvrtina musí zůstat volná, která je určena dědicům – nesmí být nezatížená odkazy. Je pro ni charakteristické, na rozdíl od závěti, že je kontraktem. Nelze ji však jednostranně vypovědět.
Uzavřou-li Dědickou smlouvu snoubenci, její účinnost určuje uzavření právoplatného sňatku. Rozvedou-li se, smlouva je nadále platná, pokud v ní není sjednáno jinak. Po rozvodu je možné se domáhat jejího zrušení soudem (každý z rozvedených), ale pozor (!), soud návrhu nevyhoví, směřuje-li proti tomu, kdo rozvrat manželství nezapříčinil a s rozvodem nesouhlasil (§ 1593).
Závěť
Závěť může mít podmínky a lze ji pořídit soukromou i veřejnou listinou (§ 1533 a násl.). Pozor, písemná forma již nebude vždy nutná. Tento „proces s úlevami“ (kodex) je zaveden pro osoby v tísni, které se nečekaně dostali do mimořádné události a nacházejí se v ohrožení života a nemohou již pořídit závěť obvyklým písemným způsobem. Záznam o poslední vůli může vyhotovit za přítomnosti dvou svědků např. velitel (vojenské) jednotky, velitel integrovaného záchranného systému či starosta.
Náhradník
Náhradníkem je osoba, která nastupuje v případě, že povolaný dědic nedožije smrti zůstavitele (kodex náhradnictví § 1507 a násl.). I náhradník může mít svého náhradníka. V případě, kdy je náhradníkem nesvéprávná osoba, nastupuje svěřenský nástupce (§ 1512 a násl.) jakožto následný dědic.
Odkaz – zůstavitelův příkaz
Odkaz je „dědický nástroj“, kdy zůstavitel chce někomu zanechat určitou konkrétní věc, například na památku (§ 1594). Odkazem tak může zanechat věc ve svém vlastnictví, ale i věc ve vlastnictví někoho jiné osoby, zejména té, která je povolaná za dědice. Zůstavitelův příkaz vymezený závětí či dědickou smlouvou dává odkazovníkovi právo se dožadovat vydání této věci. Je možné ji odkázat témuž dědici, zejména závětí
Dědické třídy
Okruh dědiců ze zákona se rozšiřuje na VI. tříd (§ 1633 a násl.) - mohou dědit praprarodiče zemřelého a sestřenice či bratranci. Nepominutelným dědicům se zkrátí podíl – povinný podíl. U nezletilých se snižuje na tři čtvrtiny, u zletilých z poloviny na čtvrtinu zákonného dědického podílu (§ 1643).
Dluhy
Dluhy zanechané zůstavitelem přecházejí na dědice (není-li stanoveno zákonem jinak - § 1701). Dědic musí uhradit veškeré zůstavitelovy dluhy (i nad rozsah nabytého dědictví). Lze však uplatnit výhradu (§ 1674) při soupisu pozůstalosti (§ 1684), a pak uhradí dluhy jen do výše ceny nabytého dědictví zůstavitele. Při vědomém zamlčení majetku, může věřitel zůstavitele tuto skutečnost prokázat (v rozsahu nikoli nepodstatném), čímž dojde ke zrušení provedeného soupisu (výhrady soupisu § 1688), který přestane platit a dědicovi/dědicům může vzniknout povinnost uhradit všechny zůstavitelovy dluhy.
Zřeknutí se dědictví
Svého dědictví je možné se zříci (§ 1484) ještě za zůstavitelova života, a to smlouvou se zůstavitelem prostřednictvím veřejné listiny. Zříci se lze celého dědictví či jen práva na povinný díl, které je účinné i pro potomky dědice.
Zřeknutí se dědictví tak, aby bylo platné i s nástupem nové právní úpravy je možné již dnes, ale za platné bude považované tehdy, pokud se účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dožije zůstavitel.
Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb.
Zpracovala: Lenka Žáčková
