Alzheimerova choroba je sice nepřenosným onemocněním, ale šíří se, jako epidemie a nevybírá si své oběti, pokud ano, predispozice nejsou dostatečně známé. Tento degenerativní proces nervových buněk postihuje především přední mozek a mozkovou kůru. Zdá se, že jednou z obětí progresivní nemoci je i známý skladatel Petr Hapka.
Jak již některé deníky informovali, Petr Hapka začal trpět výpadky paměti s projevy zmatenosti a zhoršila se i jeho orientace a byl také hospitalizován na psychiatrické klinice v pražských Bohnicích. Spekuluje se, že mu mohla ublížit narkóza, kterou podstoupil před nedávnem v souvislosti s operací kyčle. Deník Blesk zveřejnil, že zatím probíhají příslušné testy a čeká se na výsledky.
My panu Hapkovi přejeme, aby se diagnóza nepotvrdila a mohli jsme slyšet ještě hodně nových geniálních skladeb, které složí!
Obecně o chorobě
V zasažených částech mozku vznikají škodlivé bílkoviny, které se v něm či v okolí nervových buněk usazují v podobě tzv. amyloidových plaků a nervové buňky nezvratně poškozují. Tento patologický proces vede až k zániku nervových buněk včetně jejich spojů. Nejdříve se projevuje porucha kognitivních funkcí, především paměti. Projevují se plaše a netečností. Porucha vědomí přichází později. Plný rozvinutý obraz se projevuje po 2-3 letech od propuknutí nemoci. Nemoc se prozatím nedá léčit, pouze se dá zpomalit.
Presenilní výskyt – objevuje se v 5-6 desetiletí života
Senilní výskyt - objevuje se v 7-8 desetiletí života
Správné stravování sehrává významnou roli při rozvoji nemoci. Deník The Guardian informoval o vědecké stati zveřejněné odborným časopisem New Scientist, která uvádí, že Alzheimerova nemoc postupně devastuje lidský mozek i díky nezdravému stylu stravování. Ve stati se autoři zmiňují o tom, že choroba se může rozvíjet v důsledku návyku stravování typu rychlé občerstvení. Tato jídla se vyznačují vysokými kalorickými hodnotami, vysokým procentem tuků a soli, stejně jako přeslazené nápoje.
Rozvoj nemoci podporují psychosociální faktory, které způsobující stres a celkové oslabení nervové soustavy. Svojí roli rozhodně hraje také životní prostředí, věk, dědičnost a již zmíněné špatné stravovací návyky.
špatné stravování. Vědci pozorují, že až dvojnásobná pravděpodobnost rozvoje demence hrozí obézním lidem s vysokým krevním tlakem či cholesterolem. Potkají-li se výše zmíněné faktory, riziko rozvoje nemoci se až šestkrát zvyšuje. Dnes je Alzheimerova choroba čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí.
Stravou můžeme náš mozek povzbuzovat, ale stejně tak ho můžeme zabíjet. Deník The Guardian informoval o vědecké stati zveřejněné odborným časopisem New Scientist, která uvádí, že Alzheimerova nemoc postupně devastuje lidský mozek i díky nezdravému stylu stravování. Ve stati se autoři zmiňují o tom, že choroba se může rozvíjet v důsledku tzv. odpadkové stravy. Anglosaské země takto označují sortiment některých provozů rychlého občerstvení. Jedná se především o sortiment s vysokými kalorickými hodnotami, kam patří velmi tučné a silně solené pokrmy, stejně tak především přeslazené nápoje.
V zasaženém mozku vznikají škodlivé bílkoviny, které se v něm či v okolí nervových buněk ukládají v podobě vláken - tzv. amyloidové plaky. Nervové buňky jsou poškozovány a vedou až k zániku nervových buněk včetně jejich spojů. Buňky ztrácí schopnost vzájemně si vyměňovat informace (nedostatek acetylcholinu). Nemoc způsobuje nenávratné změny v mozkové (nervové) tkáni a to, jak atrofii (zmenšování), tak i rozšiřování dutin.
Tento proces prokazatelně vede k poklesu takzvaných kognitivních funkcí - myšlení, paměti a úsudku. Zhoršování kvality rozumových schopností vede k rozvoji demence. Přesná příčina vzniku nemoci není prozatím identifikována, což je do jisté míry také důvodem, proč je stále nevyléčitelná. Moderní medicína při včasném záchytu však dokáže významně zpomalit její průběh.
Nápadnosti člověka, který má Alzeimerovu chorobu
- U lidí s vyšším intelektem se dříve projeví oploštění intelektových schopností (je nápadnější, nikoli výraznější od ostatních jedinců).
- Často vypráví o tom, jak byli vykradeni a o tom, že se jim ztrácejí nejrůznější věci (často je jen někam založí, či je vůbec neměli).
- Často se nevhodně oblékají (mají více triček, třeba dvoje kalhoty, ale bývají oblečeni nevkusně).
- Vyhasínají jejich automatismy a systémy (nejčastěji při úklidu, věci ukládají na málo pravděpodobná místa a navíc na naprosto nevhodná místa). Ztrácí se ve vlastním prostředí, bloudí ulicemi a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani kudy a jak se dostanou domů.
- Často bloudí ulicemi a neví, kde jsou, jak se tam dostali, ale ani kudy a jak se dostanou zpět domů (často neví, kde či u koho bydlí).
