Za nejvěrohodnější povolání od pradávna byly považovány tři profese: lékař – farář – učitel. Se vší úctou se dá říci, že díky patologickému jednání výjimek, jsou všechny tři profese poškozeny. Pryč jsou ty časy, kdy stavovská povinnost byla samozřejmostí pro každého. Lákadla doby a zhýralá morálka jsou pro některé prostě silnější, i když to není výlučný fenomen až dnešní doby...
Již nějaký čas vznášíme náhodné dotazy vůči klientům neziskových organizací, kteří si chodí pro radu v těžkých životních situacích k odborným poradcům se zaměřením na sociálně právní problematiku. Nasloucháme také lidem v hromadné dopravě či na ulici. Je to trochu neslušné, za to se také všem omlouváme, ale v rámci zachycení autenticity výpovědi se nemůžeme prozradit, to by náš výzkum ztratil na kvalitě. Přiznáváme také to, že nemůžeme výpovědi objektivizovat, neboť neslyšíme druhou stranu, to však nic nemění na tom, nač si pacienti nejčastěji stěžují. Přinášíme takovou malou hitparádu nespokojeností, stížností a rozladěností pacientů či jejich nejbližších na adresu lékařů:
- Dojdou až k hrubosti (agresivitě), pokud pacient řekne, co si myslí, že mu je (sám se diagnostikuje).
- Nevyslechnou vše, co pacienta trápí, který to považuje za důležité, což se později ukáže jako chyba.
- Není jim rozumět, někteří si to říkají jen pod fousy a jiní jsou tak odborní, že česky ani nepromluví.
- Káží vodu a pijou víno: „Zhubněte nebo tu dlouho nebudete“, a sám má 120 kilo.
- „Přestaňte kouřit“ a zatím má popelník na parapetu.
- „Stále mi mění léky, ale vždy za ty dražší.“
- „Dejte ho/ji do ústavu“, slýchají rodiče těžce zdravotně postižených dětí.
Zdají se Vám některé výroky nesmyslné, nepravdivé, lživé? Tak to jsme jenom rádi, neboť to svědčí o tom, že právě vy máte toho správného lékaře!
Samostatnou kapitolou jsou však posudkoví lékaři, o kterých to dnes není. Pacienti se obecně shodují, že nejkrutější výroky vychází z úst či pera právě posudkových lékařů, ale o tom někdy příště. Tyto podklady máme zdokumentované díky tomu, že klienti – pacienti dobrovolně poskytují k nahlédnutí lékařské zprávy a udělují i souhlas i k výpiskům z odborných posudků svého zdravotního stavu, a můžeme tedy odpovědně říci, že jsou i objektivizovány.
O Hippokratově přísaze
Každý lékař ukončuje své studium Hippokratovou přísahou, která obsahuje základní etické principy výkonu jejich povolání. Je připisována Hippokratovi, ale nevylučuje se, že jej mohl sestavit i některý z jeho žáků. Historici nevylučují ani možnost, že má kořeny již v učení Pythagorejců. Současný text se od původního liší dle zemí, kde je skládána, ale i jednotlivé lékařské fakulty mají svoji verzi. Ve většině z nich již bylo vypuštěno například odvolávání se na bohy, slib o vyučování lékařství pouze mužům a také zákaz vyvolání potratu a provedení eutanázie.
Hippokratova přísaha
Přísahám a volám Apolllóna lékaře a Asklépia a Hygieiu a Panakín a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat.
Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit, jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou pro mne jako moji bratři. Pokud po znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.
Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné.
Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k vyhnání plodu.
Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny, a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí.
Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co se nesmí sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti.
Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak.
Zdroj (text přísahy):
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha)
Zpracovala: Lenka Žáčková
