Již mnoho let trápil obyvatele a návštěvníky míst blízkých gotické bráně a kubistické lampě na Jungmannově náměstí celoroční odpuzující zápach způsobených těmi, kteří si z tohoto místa udělali improvizovanou veřejnou toaletu, avšak projekt NA KRÁSNÉ VĚCI SE NEČŮRÁ! by měl tomuto nešvaru zamezit.
Již před půl rokem se vytvořila skupina občanů, vlastníků a provozovatelů budov v okolí, která se rozhodla neutěšený stav zvrátit: františkáni dali svolení k otevření brány a ke vstupu veřejnosti do míst, kam dosud směli jen kněží, a ostatní v čele se zaměstnanci Restaurace U Pinkasů toto místo vyčistili, vybavili informačními panely o jeho historii, ošetřili a doplnili zeleň a vytvořili tak nejen historicky atraktivní skvost Prahy ale i oázu klidu v samém centru s místy pro příjemné posezení pod širým nebem.
Nutno podotknout, že ke zdaru věci významně dopomohla i souběžná aktivita pražského magistrátu, Městské části Prahy 1 a TSK zajišťující pravidelné denní čištění tohoto místa, které již několik týdnů kvalitně funguje. Realizátoři věří, že zkulturněním tohoto místa a zveřejněním informací o jeho unikátnosti dojde k tomu, že už nikoho ani nenapadne jej užívat jako improvizovanou toaletu: na krásné věci se totiž nečůrá!
Pan František Novotný, ředitel Restaurace U Pinkasů, k tomu dodává: „U Pinkasů za 171 let existence již vznikla u plzeňského piva řada skvělých myšlenek. Aby se však nápady staly skutečností, je třeba udělat ještě jednu drobnost: přiložit společně ruku k dílu!“
Gotická brána s kamenným reliéfem na Jungmannově náměstí: Kamenný reliéf byl původně umístěn nad vstupem do kostela Panny Marie Sněžné založeného 3. 9. 1347 Karlem IV. den po jeho korunovaci českým králem. Kostel se měl stát korunovačním chrámem českých králů – z důvodu morových epidemií a husitských válek však nebyl nikdy dostavěn a z původního kostela zůstala ruina. Kamenný reliéf zobrazuje Korunování Panny Marie. Po zániku vysoké věže kostela, v jejímž čele brána byla, byl reliéf postupně přemísťován na různá místa, až byl po roce 1811 osazen nad gotickou bránu v klášterní zdi hřbitova, kde je nyní jeho kopie (originál v Národní galerii ve Sbírce starého umění)
Kubistická lucerna - ikona českého kubismu: Autorem lampy je významný český architekt Emil Králíček (1877 – 1930). Tato lampa bývá mj. nazývána „pomníkem kubismu“ a pochází z roku 1912-13. V současnosti je ovšem lampa celosvětově považována za jedno z vrcholných děl kubismu a jeho symbolem. Králíčkova kubistická lampa byla mj. průlomem v pohledu na pojetí městského mobiliáře: do té doby se na mobiliář hledělo pouze jako na funkční prvek, od té doby je vnímán jako významný designový prvek městského prostoru a jeho ztvárnění je zadáváno předním architektům. Lampa je zároveň ikonou českého kubismu – jediného architektonického směru, který Češi dali světu.
Restaurace U Pinkasů: Stojí na místě řemeslnických domků, které vznikly u stěny kostela Panny Marie Sněžné. Před 171 lety – 8. dubna 1843 – sem přivezl Jakubovi Pinkasovi, krejčímu šijícímu mj. kněžská roucha pro františkány, jeho přítel a povozník Martin Salzmann dvě vědra tehdy nového plzeňského piva: piva Pilsner Urquell. Pinkas pivo nabídl k ochutnání svým zákazníkům: rodící se obrozenecké elitě českého národa a dalším. Těm pivo tak zachutnalo, že Jakub Pinkas pověsil krejčovskou živnost na hřebík a stal se hostinským.
Původní gotická krypta, která se jako jediná v nepoškozené podobě dochovala z původní velké věže kostela Panny Marie Sněžné (věž zanikla při husitských válkách, kdy Zikmundovi žoldnéři sestřelili dělem umístěným na věži Staroměstské radnice /495 m vzdálené/ velký zvon na věži tohoto kostela, aby jím nemohl být svoláván lid. Zvon při pádu strhl celou věž, ale do krypty se nepropadl) sloužila dříve jako sklad ledu pro chlazení piva, dnes je přístupná hostům Restaurace U Pinkasů.
Zdroj: TZ Hotel Adria
Fotogalerie
