Když nás před časem zval Petr Hybner do Klášterce nad Ohří, říkal nám, ať si na návštěvu města rezervujeme celý den. My staří matadoři reportáží z malých měst jsme si mysleli své a plánovali jsme, že navštívíme ve stejný den také Karlovy Vary…
Ale tak, jak už to občas bývá, nechali jsme se zaskočit možnostmi, které městečko s několika léčivými prameny a pozoruhodnostmi skýtá a do Varů jsme odjeli až druhý den. A tak tedy se Vám pokusíme představit malebné místo v naší zemičce uprostřed Evropy. Průvodcem nám je Ing. Petr Hybner a jeho jedenáctiletá dcera Eliška, která je také takovou malou zajímavostí, neboť její znalosti a ambice o místě našeho jednodenního působiště byly neuvěřitelné.
Pod tradiční značkou Zámek Klášterec nad Ohří se sdružuje i Městská knihovna, Kulturní dům, Kino a Klášterecké noviny, čímž došlo k vytvoření komplexního kulturního celku. Petr Hybner nám potvrzuje, že město má své priority, které zasahují do oblasti cestovního ruchu, kultury, vzdělání, patriotismu a spokojeného života občanů města především.
„Zámek prochází od roku 2008 mnoha změnami rekonstrukčního charakteru“, sdělil nám Petr Hybner, „a jak na první pohled vidíte, šlo o výměnu oken, opravu venkovních fasád, svodů, ale také vybudování nové recepce a přemístění zázemí určeného pro návštěvníky zámku“, dodal. Sice se ještě nadechoval, aby nám vyprávěl o dalších změnách, ale my jsme již byli natěšení na samotnou prohlídku zámku, která má několik okruhů, ale také nás tlačil čas. Přesto nás ještě zaujala jedna věta o funkčnosti kamen na zámku: „Levnější provoz kamen je sice prioritou, ale romantiku vůně tohoto způsobu topení nic nenahradí“. V tento moment jsme již věděli, že jsme lapeni do přívětivých spárů nadšence, který své práci vdechuje duši, a dovolte, abychom kus atmosféry zprostředkovali také Vám, našim čtenářům…
Zámek Klášterec je vystavěný na ostrohu řeky Ohře při úpatí Krušných hor a patří k nejvýznamnějším historickým sídlům severozápadních Čech. Název zámku i města je staročeským označením malého kláštera (odvozeným z latinského claustrellum), který v místech dnešního města založili kolem roku 1250 benediktini z nedalekých Postoloprt jako svou fillaci. Klášterní zboží však již roku 1277 přešlo do vlastnictví královské komory.
Dalšími vlastníky se stali páni ze Šumburku (do roku 1449), pak přišel Vilém z Illburgu a v roce 1453 přichází rod rytířů z Fictumu. Roku 1514 Volf Dětřich Fictum založil v místě dnešního zámku nové rodové sídlo. Volfův vnuk Kryštof Fictum tvrz přestavěl na renesanční zámek, jehož jádro spolu s věží je zachováno ve hmotě východního a jižního křídla nynějšího zámku. Letopočet 1590 ve znaku datuje dokončení renesanční stavební fáze zámku. Majetek Fictumů byl pro účast na stavovském povstání 1621 zkonfiskován a následně odprodán Kryštofu Šimonovi svobodnému pánovi Thumovi, který byl za věrné služby povýšen Ferdinandem ІІ. do stavu říšských hrabat s titulem Hohensteinu. V době Třicetileté války byl zámek i s okolím vydrancován a vypálen švédským vojskem. Kolem poloviny 17. století byl Michal Oswald Thun, nucen přistoupit k přestavbě sídla. Zámek dostal čtyřkřídlou dispozici a byl obklopen nově založeným parkem se salou terrenou (přízemním sálem) a boční arkádovou chodbou. Sochařskou výzdobu vytvořil Jan Brokof.
Roku 1800 působil v Klášterci Josef Jan hrabě Thun, jehož jméno je spojeno se založením klášterecké manufaktury na porcelán (1794), ktrá byla v majetku rodu Thun Hohenstein až do čtyřicátých let 20. století. Zámek dále vlastnil také Josef Matyáš, tajný rada, dědičný člen panské sněmovny a člen Královské české společnosti nauk. Josef Oswald nechal přestavět zámek po požáru v roce 1856, kdy byl upraven v neogotickém stylu, ve kterém je zachován dodnes. Po smrti Oswalda ІІІ. Thuna roku 1942 se uzavřelo období, kdy byl zámek Klášterec nad Ohří ve vlastnictví předního evropského rodu Thun-Hohensteinů. Po 2. světové válce zámek přešel do majetku státu a v letech 1950-1952 se také zrodila idea instalovat v zámku expozici českého porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jsou zde však také ukázky asijského a staršího evropského historického porcelánu. V pokojích tzv. Piana nobile (reprezentativního patra) je instalován vývoj českého porcelánu od jeho počátku v roce 1792 až po moderní produkci z 20. století.
V momentě, kdy se Petr Hybner dostává k jednotlivým prohlídkovým okruhům, začala dcera Eliška škemrat, aby nás mohla provést ona, samozřejmě v doprovodu svého otce a my jsme s nadšením souhlasili, ať se průvodcovský potěr ukáže a doufali jsme, že tímto třeba prohlídku urychlíme.
Okruh I. Porcelánový
Prohlídka muzea porcelánu, která je prezentací českého porcelánu v 21 sálech prvního patra zámku dokumentuje více než 220letou historii výroby porcelánu v Čechách. V dobových vitrínách a interiérech je vystavena produkce manufaktur a porcelánek. Ve čtyřech místnostech je expozice počátků světové výroby porcelánu – čínského, japonského, evropského (míšenského, vídeňského a nymfenburského) z období 17. až 19. století. Nově je zařazena expozice Umělecko-průmyslového muzea v Praze na téma „Příběhy majetku obětí holocaustu“.
Okruh II. Pohádkový
Při Prohlídce Pohádkové Země Vítězslavy Klimtové a expozice loutek rodiny Matěje Kopeckého instalovanou ve sklepních prostorách západního a jižního křídla zámku, byla Eliška skutečně ve svém živlu a otec Petr byl spokojený obzvlášť, když jsme dcerku pochválili.
Dále v tomto okruhu můžete vidět stálou expozici zajímavé keramiky kláštereckého samouka Stanislava Hlaváče. Pod tento okruh je také zařazen výstup na zámeckou vyhlídkovou věž, kde je nainstalována stálá výstava keramických děl paní Štefánkové pod názvem „Bylo, nebylo“ na téma pověstí a legend Severozápadních Čech.
Okruh III. Atraktivity
Pod aktraktivity je zařazena stálá expozice drahých kamenů, těžby a zpracování železných rud v Krušných horách, kde jsou k vidění ametysty, acháty a jaspisy z nalezišť v okolí Klášterce nad Ohří. V prvním patře zámku je dále možno vidět zámeckou knihovnu. A takovou perličkou je, že knihy kdysi byly v železných regálech v nepřístupných prostorech, což kastelán Ing. Petr Hybner velice těžko nesl a začal shánět tedy důstojné knihovny na internetu a především na Aukru. Po čase je také podařilo zrenovovat a doladit, aby byly stylové, a jsou dnes nejen ozdobou, ale i chloubou místního zámku. A ještě si dovolujeme podotknout, že tento okruh Eliška příliš nemusí, ale prý se ho brzy také doučí.
Součástí tohoto okruhu je i výstup na zámeckou vyhlídkovou věž, kde je nainstalována stálá výstava keramických děl paní Štefánkové pod názvem „Bylo, nebylo“ na téma pověstí a legend Severozápadních Čech. Okruh návštěvníci zakončí prohlídkou zámeckého areálu s návštěvou Thunské hrobky, v níž jsou uloženy ostatky hraběcí rodiny Thun-Hohensteinů, která vlastnila klášterecké panství nepřetržitě od roku 1623 do roku 1945.
Jednotlivé okruhy pěkně zmohou, a tak na závěr nejlépe každý udělá, pokud si odpočine v nové zámecké cukrárně, kde ho potěší příjemné ceny za kvalitní občerstvení.
A co říci na závěr? Jen to, že místní kastelán Ing. Petr Hybner dělá maximum, aby přilákal návštěvníky, což je úkol vskutku nelehký!
Úvodní foto: Zahájení festivalového dne na nádvoří zámku (Klášterecké hudební prameny)
Text a foto: Lenka Žáčková
Fotogalerie
