Pitný režim v parných dnech musíme obzvláště dodržovat především proto, abychom zachovali rovnováhu příjmu a výdaje tekutin, abychom se cítili dobře.
Voda tvoří u dospělých jedinců podstatnou část lidského těla (cca 60 %). Její kolísání zaznamenáváme především v letních horkých dnech. Nikdy bychom neměli zapomínat na řadu jejích funkcí, především na tu, že pomáhá regulovat tělesnou teplotu a zabraňuje úpalu, tedy přehřátí našeho organismu. Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec pozřít za běžných klimatických podmínek, se nachází v rozmezí 2 až 2,5 litrů tekutin za den. 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů.
Ženám prý postačí 2 litry, mužský organismus je nastaven na příjem minimálně 2,5 litru tekutin, což je dolní hranice pro dobré fungování těla. Zažité pravidlo: čím více, tím lépe, není zcela pravdivé. O tom, že nejsme všichni stejní, na tom se jistě shodneme. Je tedy pravděpodobné, že máme i rozdílné potřeby, proto u pitného režimu platí, že bychom měli vypít za den takové množství, abychom zachovali rovnováhu příjmu a výdaje tekutin. Ta nejdůležitější pravidla zní: pokrýt ztráty, zabránit dehydrataci, ale i nadměrnému zavodnění.
U dětí se příjem zvyšuje s jejich věkem, avšak od 14 let jsou považovány za dospělé, co do příjmu tekutin.
Příjem tekutin dětmi:
od 2 do 3 let 1,3 litru tekutin,
od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin,
od 9 do 13 let 1,9 (dívky) – 2,1 (chlapci) litru tekutin
Množství tekutin musíme navyšovat dle našich pohybových a sportovních (výkonnostních) aktivit, také s ohledem na zdravotní stav. Opomíjet nemůžeme prostředí, v němž se nacházíme. Nejvíce nás ovlivňuje například horký suchý vzduch. Obecně však také platí, že ženy mívají nižší pocit žízně. Zrádný bývá fakt, kdy jedinec nemá pocit žízně. Tento pocit oslabuje u seniorů.
Za běžných klimatických podmínek ztrácí tělo asi 1,85 – 2,6 litrů tekutin denně, tedy dýcháním, močí či pocením. Zvyšuje se, když se více potíme při sportu, výkonnostních aktivitách a za parného počasí. Pocení naše tělo ochlazuje, tedy snižuje jeho teplotu. Při jmenovaných příčinách je lidské tělo více náchylné ke snižování obsahu vody v těle (dehydratace), což významně ohrožuje náš fyzický i psychický výkon.
Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin a je k nim náchylnější. Čím je dítě menší, tím má relativně vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými větší tělesný povrch a i povrch dýchacích cest, kterými se voda z těla také ztrácí. Dítě v zápalu hry často při aktivním sportování nezapomíná pít!
V souvislosti s horkými dny bychom se měli držet níže uvedených doporučení:
- omezit tělesnou zátěž a pohybovou aktivitu, která je spojena se zvýšením vnitřní teploty (zahřátím) organismu a tím pádem i zvýšenou ztrátou tekutin,
- nepobývat na přímém slunci v poledních hodinách, nosit pokrývku hlavy (šátek, kšiltovku),
- nenechávat děti v autech na parkovištích,
- nenechávat děti v kočárku na přímém slunci,
- při chronickém onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezit vycházky,
- zejména pak v poledních a odpoledních hodinách,
- místnosti nejlépe větrat ve večerních, nočních a ranních hodinách.
K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy. Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy. Bylinné čaje by se měly pít slabé a střídat druhy bylin nebo obměňovat směsi bylin. Neměli by se pít denně, aby jejich účinky negativně neovlivňovali náš zdravotní stav. Minerální vody bychom neměli vypít více než 500 ml za den, dítě méně. Platí stejně jako u bylinných čajů, že bychom měli jejich druhy střídat, je nutné si uvědomit, že některé druhy mají mnohdy nevyvážený obsah minerálních látek. Silně mineralizované přírodní vody bychom měli konzumovat jen výjimečně, a to v omezeném množství a dětem bychom je neměli vůbec podávat. Sycené (bublinkové) nápoje oxidem uhličitým mohou citlivějším jedincům způsobit rozličné zdravotní obtíže jako je nevolnost, průjmy či nadýmání. Slazené a doslazované nápoje nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně a zbytečně navyšuje energetický příjem! Vhodné nejsou ani freshe, neboť jsou bohaté na jednoduché cukry bez obsahu vlákniny, což vede k předčasnému hladu. Vhodnější je smoothie, kde je ovoce či zelenina zpracované i se slupkami, lépe zasytí a má nižší glykemický index.
Džusy mají vysokou energetickou hodnotu, ale nemůžeme jim upřít přítomnost vitamínů, antioxidantů, minerálních látek a vlákniny. Pokud je naředíte vodou, pak je můžete zařadit bez větších obav do svého pitného režimu.
-red/lz-
