Václav Florian míní: „Život je fajn, pokud v něm nechybí úcta, ale ta musí být oboustranná.“
Malíř Václav Florian patří ke známému rodu Florianů pocházejících ze Staré Říše, kde se dědí opravdová láska k umělecké tvorbě. Má své zásady, má velké charisma, talent, zdravý charakter a dobré kořeny, které si patřičně cení a s péčí dobrého pěstitele se snaží, aby i jeho syn byl jednou stejně tak pyšný na své předky, jako je on sám.
Známý malíř tvrdí, že bez pokory a úcty nemají partnerské vztahy tu správnou kvalitu. „Je potřeba, aby byla úcta mezi mužem a ženou, a ta začíná nasloucháním. Muži si dovolují to, co jim ženy povolují. Vztah je také o tom, že se každý chopí práce, kterou je nutné udělat. Není ženská a mužská práce.“ Václav byl před léty se synem na mateřské dovolené a považuje to za důležitý mezník ve svém životě: „Hezky jsem vodil synka do společnosti. Nikde jsem ho nenechával samotného. I jsem ho přebaloval. To je náhodou báječný, protože si více uvědomuješ, že je to tvoje dítě,“ říká známý malíř.
Co by Ti měl dávat vztah především? „Já si v podstatě myslím, že v tom vztahu Ti to musí dávat energii jít dál. Vztah Tě nesmí ubíjet, ale posilňovat. Když padáš na kolena, tak musíš cítit, že máš oporu takovou, že neupadneš. Vztah Tě nesmí dusit, ale hlavně nesmí chybět vzájemná úcta.“
Co je pro vztah důležité? „Je důležité, aby Tě vše fascinovalo,“ velice stručně odpovídá Václav a já se jen zamýšlím nad tím, o jak jasných záležitostech života mluvíme, ale i nad tím, jak si to někdy děláme zbytečně složité, jak si to komplikujeme, ale i nad tím, jak nechuť cokoli řešit nám ukrádá prostor pro samotné spokojené žití…
Co nám řekne, že už vztah nefunguje, kdy již není dobré v něm zůstávat? „Když to dojde do fáze, kdy jeden druhého neobohacuje, je to v podstatě bod nula,“ odpovídá Václav. „Zamysli se, když Ti to nic nedává, proč to držet dál? Já chci žít každým dnem. Je důležité, aby Tě vše fascinovalo, abys život žila! Je také důležité, jak mluvíš o partnerovi, když s ním nejsi, zda ho neurážíš. Kolik procent žen říká: můj manžel, muž - kolik říká můj starej…, jak potom může žena čekat, že na ni bude příjemný, když o něm mluví nehezky, vulgárně? Je nutné, aby to pořád hořelo. Když to nehoří, co s tím? Když se to tak stane, tak to nemá cenu držet. Průšvih je, když to neuměle udržují a přitom nemají nic vzájemného, ignorují se a drží to jen kvůli dětem, společenskému postavení toho druhého, majetku a tak… Pak není podstatou vztahu úcta, pak není dobrý vztah, který by Tě posiloval!“
To, že vztah je velký kompromis, náhle zní jen jako klišé, protože chybí-li úcta a vzájemná fascinace, nehoří to a nemá nás to čím obohatit, nežijeme plnohodnotně…
-red/lz-
Fotogalerie
