Je velmi pravděpodobně, že jste se již někdy setkali s člověkem, který vyprávěl bájné příběhy, ve kterých sám byl přinejmenším účasten, pokud nebyl hlavním hrdinou. Věděli jste, že je to smyšlené, přesto jste mu se zaujetím naslouchali dále? S největší pravděpodobností jste se setkali s člověkem, který žije na obláčku Pseudologia phantastica, což je svět fantazírování a bájné lhavosti.
Tak trochu je v tom jedinec nevinně, protože trpí specifickou poruchou paměti, která má určité závady při vytváření nových paměťových stop. Není tedy divu, že následně se mu vybavují nepřesné informace o proběhlých událostech, které doplňuje. Výsledkem jsou pak barvitě vyprávěné smyšlené příběhy, které údajně zažil a často si ani neuvědomuje, že se pustil na tenký led lži, dokonce je i přesvědčen o věrohodnosti a reálnosti příběhu. Jde v podstatě o jakousi re/konstrukci smyšlenek, čímž vnáší řád do svých chaotických vzpomínek.
Není to účelové chování, nepřináší jim žádný zisk, spíše jen potíže. Bohužel mají blízko i k podvádění a dostanou-li se do komunit, jejichž jednotlivci se dají označit jako pochybné existence, mohou se dostat do velkých problémů. Celý život žijí s nálepkou.... Nekonají tak proto, aby na sebe poutali pozornost a zvyšovali si sebevědomí, jak se často uvádí v textech neznalých redaktorů, kteří míchají jablka a hrušky dohromady. Popisovanou poruchu často ztotožňují s účelovou lží, kterou můžeme hodnotit jako společensky patologický jev.Nejčastěji se můžete s tímto typickým chováním setkat u dětí do šesti let věku, zcela výjimečně až do osmi let, u hysterických osobností, alkoholiků a osob spsychickou poruchou.
Léčba je za každých okolností obtížná, zdlouhavá a bez záruky. Nejdříve musí dojít k vyloučení jiných psychických onemocnění, kam primárně řadíme obsese a bludy, ale nejen ty. U dětí, pokud tam není jiný psychický problém, většinou zcela s věkem odezní. Nejčastěji se u dospělých jedinců řeší podáváním antidepresiv, ale vhodnější rozhodně je psychoterapie se zaměřením na daný problém.
Lenka Žáčková
