Třístou reprízu ve Švandově divadle oslaví komedie Kdo je tady ředitel?, a to tak trošku symbolicky 3. února. Hra v režii Daniela Hrbka dosáhla podle agentury Aura-Pont světového rekordu, protože tolik představení tohoto titulu neodehrálo ještě žádné jiné divadlo na světě.
Divadelní přepis stejnojmenného filmu Larse von Trierapatří k vůbec nejúspěšnějším titulům Švandova divadla. Od premiéry v roce 2009 ho vidělo jen v Praze téměř 80.000 diváků a další na zájezdech divadla po celé republice a také na Slovensku. Málokterá divadelní adaptace slavného filmu dokáže v popularitě překonat originál: tady se to ale podařilo. Tato komedie je právě tou, na kterou chodí diváci opakovaně a mnozí z nich už původní film ani neznají. „Zásluhu na úspěchu inscenace mají zejména herci v čele s Michalem Dlouhým, Kamilem Halbichem a dalšími skvělými lidmi, kteří své postavy hrají s opravdu mimořádným nasazením - za těch osm let se jich vystřídalo v různých alternacích víc než dvacet,“ říká ředitel Švandova divadla a režisér inscenace Daniel Hrbek. Na Michala Dlouhého a Kamila Halbicha v hlavních rolích se můžete těšit i 3. února 2017.
Sám režisér ale premiéru svého díla neviděl. „Přímo z divadla jsem ten večer vezl ženu do porodnice, pak se vrátil poklonit se na děkovačce, a pak mi z porodnice volali, ať tam přijedu, že už to začíná. Za nějakých osm hodin, v půl sedmé ráno, přišla na svět Róza Hrbková. 3. února 2017 jí bude už 300 repríz,“ vzpomíná Hrbek, jehož malá dcera se tak stala patronkou představení. „Je to důkaz, že i toto představení vznikalo v porodních bolestech,“ dodává Michal Dlouhý. Ten si v úloze neznámého, ale o to ješitnějšího herce Kristoffera neváhá skvěle utahovat i sám ze sebe a ze svojí herecké profese.
Michal Dlouhý vyniká pohotovým smyslem pro humor a vymyslel mnoho gagů při zkoušení, Jeho oblíbeným heslem je: „Každej fór dobrej.“ Také zaznamenal od prvního uvedení hry několik zásadních životních událostí. „Za těch necelých osm let jsem přišel o brášku a vzápětí i o tatínka. Ale naopak se mi povedlo zplodit ještě jednu krásnou holčičku do mého zlatého harému. A konečně se nám podařilo udat našeho milovaného kolegu a mého velkého kamaráda Kamila Halbichů! Dokonce jsem měl tu čest být na jeho svatbě svědkem a zároveň i hlavním kameramanem,“ říká Michal Dlouhý a Kamil Halbich rád potvrzuje. Sám s úsměvem, dodává: „Premiéru jsem nazkoušel ještě jako svobodný chlapec, během repríz jsem se stačil oženit a zplodit úžasného synka - a to vím, že jsem udělal dobře!“
Životaschopnost inscenace dokládá ale nejlépe fakt, že je téměř neustále vyprodaná. Dnes už jako bonus hry, je král přeřeknutí v této inscenaci Jaroslav Šmíd. Ustát jeho monolog v závěru inscenace se i jeho hereckým kolegům podaří málokdy: většinou je Jaroslav odbourá stejně jako diváky. To platí i o její 300. repríze, která divákům navíc nabízí speciální dárek: kdo přijde do divadla ve stylovém bílo-červeném oblečení inspirovaném plakátem inscenace (muži s červenou kravatou a ženy v bílém oblečení s červenými doplňky), může se zúčastnit závěrečného fotografování se všemi herci.
Ve von Trierově filmu se herec Kristoffer a skutečný ředitel firmy Ravn tajně setkávají v ZOO a v divadelní hře se měli původně potkat v sauně. Po pádu Kamila Halbicha z jeviště během zkoušek však bylo místo jejich srazu změněno na hřbitov.
Stále svěží komedii o řediteli, jehož nikdy nikdo neviděl a který se před zkoprnělými zaměstnanci náhle zjeví v nečekaném podání, chtějí u Švandů uvádět i nadále.