Helena v proudu času je název knihy, kterou v červnu vydalo Nakladatelství Brána. Autorem výpravné publikace o zpěvačce Heleně Vondráčkové je Robert Rohál, který se ve volném čase zabývá nejen psaním knih, ale také kulturní publicistikou a fotografováním. První knihu vydal již ve svých dvaceti letech a dnes patří mezi naše nejznámější autory publikací o velké rodině umělců. Má na svém kontě přibližně padesátku knih a stejný počet fotografických výstav nejen v Česku. „Moje kniha o Heleně Vondráčková je faktografie s řadou neprofláklých fotografií,“ říká Robert Rohál
O Heleně Vondráčkové, která letos slaví významné životní jubileum, už vyšlo několik knih. Nakolik se vaše kniha liší od těch předchozích?
Moje kniha je faktografická s mnoha krásnými fotkami a připomíná pěkně chronologicky veškerá fakta o její kariéře od roku 1964, kdy vyhrála talentovou soutěž. Připomíná všechny festivaly i turné, všechny premiéry, filmy, muzikály, všechna důležitá ocenění atd. Nechybějí ani ukázky toho, jak o ní psali nejen naši, ale třeba také recenzenti v Japonsku nebo Kanadě, kde byla na turné. A právě v tomto se kniha liší od memoárů. Přitom jsou v knize i Heleniny vzpomínky stejně jako příspěvky, které mi napsali její kolegové nebo lidé z branže, ať už to byli Karel Gott, Marika Gombitová, textař Eduard Krečmar, herec a režisér Milan Lasica, kostýmní výtvarnice Dagmar Březinová, režisér Petr Soukup, Zdenek Merta, Janis Sidovský a mnozí další.
Co ve vaší knize o Heleně Vondráčkové ještě nechybí?
Myslím, že to jsou právě i malé medailonky lidí, kteří měli zásadní vliv na její uměleckou dráhu, ať už to byli dirigent Josef Vobruba, ředitel divadla Rokoko Darek Vostřel, textaři Zdeněk Rytíř a Zdeněk Borovec, režisér Jaromír Vašta, učitel stepu Frank Towen, hudební skladatelé Bohuslav Ondráček, Vítězslav Hádl, Hellmut Sickel, nejčastější pěvecko-taneční kolega Jiří Korn nebo současný kapelník Charlie Blažek.
Helena Vondráčková na knize spolupracovala? Pokud vím, znáte se desítky let...
Ano, známe se roky. Helena celou knihu autorizovala, což v praxi znamená, že něco škrtla, něco připsala nebo doplnila vlastní vzpomínkou či názorem. Společně jsme pak vybírali u ní doma fotografie, kterých má v několika krabicích od bot. A fotky jsme pak rozdělili do té které dekády respektive kapitoly, protože co kapitola, to jedno desetiletí. Schválně jsme vybírali fotky, které se předtím nikde neobjevily, které nejsou profláklé.
Dostaly se k vám už nějaké první ohlasy na tuto knihu?
Velmi příjemně reagovali v prvních dnech od vydání mnozí fanoušci Heleny, ale podobně krásně reagovali také Vítězslav Hádl, fotograf František Jirásek nebo Zdeněk Brouček ze Supraphonu…
Máte za sebou novou knihu, co bude dál? Co nového připravujete?
Jednak další knihu, ale téma neprozradím, jednak další výstavu. Proběhne na podzim v Olomouci. Ve známé secesní vile Primavesi představím své velkoformátové černobílé fotografie s ženskými portréty. Budou mezi nimi i známé tváře stejně jako moje kamarádky, které mi pózují jako modelky. Ale pozor, nejsou to komerční nebo módní či sexistické fotografie. Vždy mi šlo spíš o zachycení nějaké emoce nebo příběhu. O tom moje fotky jsou.
Fotogalerie
