Báječná, sladká, sexy. Ale také nevyrovnaná, povrchní a přelétavá. Tak se mluvívalo a dodnes mluvívá o Marilyn Monroe (*1. 6. 1926), platinové blondýnce s nevinným úsměvem ve tváři, jejíž život se nečekaně uzavřel 5. srpna 1962 už v jejích šestatřiceti letech a za dosud ne zcela vyjasněných okolností. Ať už byla slavná hvězda (s mírami 96 – 58 – 91) ve svém nejintimnějším soukromí taková či maková, její kouzlo dosud nevyprchalo.
Už během své krátké, leč závratné kariéry byla pro mužskou část publika idolem ženství a bezkonkurenční sexbombou, což ostatně trvá, protože nedostižným a vpravdě nesmrtelným idolem zůstává dál. Dodnes má své obdivovatele a dodnes „letí“ její filmy i nahrávky stejně jako styl, kterým byl opředen její mýtus. Hollywoodská krasavice MM se stala svým způsobem nesmrtelná a věčně okouzlující. Čím? Sexappealem, přirozenou krásou i věčným mládím?
Tři manželé, hodně lásek
A její soukromý život? Zajímá vás, kolik mužů prošlo jejím životem? Prvním zákonitým mužem v životě platinové krásky byl dělník Jim Daughery, kterého Marilyn Monroe poznala ještě během své práce v továrně a kterého si vzala ve svých devatenácti. A protože už začala - tehdy ještě ovšem jako Norma Jean Baker - pracovat na své kariéře, nevydrželo dlouho ani tohle mladistvé manželství.
„Byla to taková dětská láska,“ komentovala své první manželství později MM Najednou už to nebyla úspěšná modelka, ale nadějná herečka, která svou první smlouvu podepsala u společnosti 20th Century Fox.
Druhou velkou love story v tom čase už úspěšné herečky se stal slavný hráč baseballu Joe Di Maggio, ale ani tento svazek neměl dlouhého trvání - manželství vydrželo jen necelého půl roku. Říkalo se všelicos, ale pravda je asi taková, že oba dva manželé na sebe neměli čas. Vůbec spolu nebyli. Zatímco Marilyn trávila většinu času ve filmových ateliérech, její muž tiše žárlil. Na její popularitu, na její filmové partnery i fanoušky. Co mohla dělat, když o ni Joe neměl zájem. Zato o rozvodu pak křičel, že se vůbec nestarala o domácnost. Možná i proto se v jejím životě vyskytovali nejen manželé, ale i profesionální gigolové, milenci-utěšovatelé, důvěrní přátelé. Většina z nich ale zoufalou a opuštěnou Marylin využívala. Nebo zneužívala?
Třetím zákonitým manželem v pořadí se stal věhlasný světový dramatik Arthur Miller. Ten se do ní prý zamiloval na první pohled. Kvůli ní se takřka okamžitě rozvedl. „Vešel jsem do místnosti, kde tančila s nějakým mužem. Bylo tam hodně lidí, ale všichni se dívali jen na ni. Vyzařovalo z ní oslnivé světlo, byla krásná jako anděl. Nešlo to jinak,“ nechal se slyšet dramatik.
Ale i tahle manželská story skončila fiaskem. Ani sám velký Arthur své ženě, která toužila tolik po lásce a porozumění, neporozuměl. Neměl na ni čas, ani když dvakrát potratila, jednou dokonce během natáčení komedie Někdo to rád horké. Kdo ji měl utěšit a pomilovat?
Ve své knižní autografii to dost netaktním způsobem píše režisér Elia Kazan. Dopodrobna líčí situaci, kterak se pomiloval s Marilyn u ní v bytě a kterak vždy po souloži vyplázl jazyk na Millerovou fotku, visící nad postelí.
Hodně se psalo i o románcích, která Marilyn měla se svými hereckými partnery, ať už to byl charismatický anglický herec Laurence Olivier, s nímž hrála ve snímku Princ a večernice, anebo s francouzským hercem Yvesem Montandem, se kterým tvořila pár ve filmu Milujme se!
„Naše kamarádství se záhy proměnilo v něhu,“ vzpomínal později Yves Montand. „Pracovali jsme spolu, což samozřejmě vytváří určitá pouta... A pak, bylo to silnější než my, a bylo to velice hezké...“
Laskavě se o MM zmiňuje režisér Billy Wilder, když ve svých vzpomínkách píše: „Velké tajemství Marilyn bylo v tom, že se dokázala divit - Proč se ti lidé na mě tak dívají? Mám snad na zádech nějakou tabulku? Co je na mě tak zvláštního? - Byl problém dostat ji na natáčení. Jednou mi sdělila, že nemohla najít studio. Nemohla najít studio, s nímž už měla deset let smlouvu! Ale měla kouzlo jako žádná jiná, byla geniální jako komička, s neuvěřitelným smyslem pro komický dialog i situaci. Dokázala vycítit, zda ta nebo ona scéna je pro film dobrá nebo špatná.
Ve filmu Někdo to rád horké přichází s ukulele k vlaku, kde stojí Lemmon a Curtis v ženských šatech. Obrátila se na mě a řekla - Billy, tady tě musí ještě něco napadnout, to přece nestačí, že se jen objevím, to přece není žádný výstup. - Celou noc jsem přemýšlel a opravdu jsem našel řešení. Ona prochází kolem vagónu a v té chvíli vychází z lokomotivy pára, přesně na ni. Byla šťastná, spokojená, protože to už byla správná vstupní scéna pro hvězdu jako ona. Protože ona byla hvězdou bez ohledu na to, že vedle ní byli tak výborní herci jako Jack Lemmon a Tony Curtis.“
Spalující vášeň
Posledními milenci - jak se zdá - byli v hereččině životě dva slavní bratři. John a Robert, oba dva Kennedyové. S Johnem, budoucím prezidentem USA, se Marilyn poznala poprvé na jisté party v Santa Monice. Psal se rok 1957. Tehdy ovšem nepřekročilo jejich letmé setkání rámec obvyklé společenské konverzace. K důvěrnostem údajně došlo až o dva roky později, kdy se šarmantní a mužný John Kennedy setkal se svůdnou a žádoucí Marilyn v losangeleské restauraci Franka Sinatry.
„Zatímco jsme jedli a povídali si,“ vzpomíná tehdejší spolustolovník Peter Lawford, „John zřejmě hladil Marilyn pod stolem. Najednou se na jeho tváři rozhostil blažený výraz. John jí vsunul ruku pod šaty a zjistil, že nemá na sobě kalhotky... Byla do něj celá blázen, telefonovala mu pak i do Bílého domu, posílala milostné básničky - a začátkem roku 1962 dokonce zavolala Jacqueline, aby své sokyni sdělila, že se hodlá za prezidenta provdat. Jackie mi říkala, že se tenkrát vůbec nezlobila a řekla do telefonu, že se klidně rozvede, jenomže Marilyn bude muset od ní převzít nesnadné povinnosti první dámy.“
Byla to láska jako trám, leč zřejmě jednostranná. John Kennedy ze všeho vycouval a Marilyn nakonec „předhodil“ svému mladšímu bratru Robertovi. A tak začala poslední romance oslnivé MM s dalším příslušníkem slavného klanu Kennedyových.
Netrvala ovšem dlouho, protože 6. srpna 1962 před pátou ráno našli MM v jejím domě bez známek života. A zatímco na nočním stolku s vyvěšeným telefonem ležely jen prázdné krabičky od silných prášků, ve vzduchu se už léta vznášejí otázky, jestli šlo o skutečnou sebevraždu či naopak o rafinovanou vraždu, a kdopak asi mohl mít zájem.
O tom, že ne všechny romance a flirty končí úsměvně a romanticky, svědčí i předčasně uzavřený životní příběh nejslavnějšího hollywoodského sexsymbolu, jejíž úsměv nestačil zestárnout. I dnes jej můžete zahlédnout například ve filmech Muži mají radši blondýnky, Slaměný vdovec, Jak si vzít milionáře, Autobusová zastávka, Mustangové, Princ a tanečnice nebo Někdo to rád horké…
K plavovlasé krasavici se v poslední době vrací i naši umělci. Zatímco zpívající textař Vlady Gryc nazpíval (v duetu se zpěvačkou Tanjou) písničku Marilyn (nachází se na Grycově aktuálním CD Já svý sny mám), malíř Petr Polášek je autorem hereččina portrétu, který ostatně zdobí i tento článek. Jde o kombinovanou akrylovou popartovou techniku. Obraz je součástí Poláškovy kolekce Legende Collection, která je do konce podzimu k vidění v interiéru vídeňské restaurace Brandauers.
-RR-
Foto archiv, obraz je dílem Petra Poláška