Pokud se řekne slovo spalničky, většina z nás je zařadí mezi klasické dětské onemocnění, které se nás už v dospělém věku netýká. Opak je pravdou. Postihnout nás mohou téměř v jakémkoli věku, a navíc bychom se na pozoru měli mít právě nyní. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo u nás od ledna 2019 hlášeno přes 300 případů onemocnění spalničkami, což je nejvíce za poslední roky. Prognózy dokonce odhadují, že v letošním roce by mohlo onemocnět až 1000 osob.
Neriskujte a zbytečně nenavyšte počet nemocných, ale raději si nechte zkontrolovat účinnost vašeho očkování. Nezapomínejte, že spalničky jsou infekční a vysoce nakažlivé onemocnění. Stačí jen oslabený organismus s nedostatečným množstvím protilátek a na problém máte zaděláno.
Nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak zjistit, zda pro nás spalničky nemohou představovat riziko je provedení testu na protilátky. „Test na protilátky proti spalničkám se provádí z běžného odběru krve. Navíc není třeba přijít nalačno. U nás na poliklinice jej provádíme bez předchozího objednání každé pondělí,“ říká MUDr. Vlasta Plachá, praktická lékařka Polikliniky na Národní, a dodává: „Pokud zjistíme, že je hladina protilátek nedostatečná, doporučíme podstoupit přeočkování.“ Jedinými kontraindikacemi očkování je těhotenství nebo alergie na vaječné bílkoviny a aminoglykosidové antibiotikum, které očkování obsahuje.
Jak je to s očkováním doopravdy?
Výskyt spalniček nás v dnešní době dovede výrazně překvapit. Řada z nás totiž spoléhá na očkování v dětském věku, a tak prakticky nepředpokládá, že by je spalničky mohly postihnout. To je však nutné brát s rezervou. Osoby narozené před rokem 1975 byly totiž očkované jen jednou dávkou, což se později ukázalo jako neúčinné. A právě osoby, které byly očkovány jen jednou dávkou nebo vůbec, tvoří značnou část nakažených v právě probíhající epidemii. Vyhráno nemají ani ti, kteří absolvovali očkování ve dvou dávkách. Účinek vakcíny totiž s věkem slábne, proto již nemusí být imunita dostatečná.
A jak je to s dnešními dětmi? Sice je u nás očkování povinné a zpravidla se očkuje mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku dítě, vše má ale své ALE. V dnešní době je u části rodičů jakýmsi trendem takzvaný „antivax“, a tak rodiče i pod rizikem finančního postihu nenechávají děti očkovat.
Poznáte opravdu spalničky?
Spalničky začínají jako klasická viróza horečkou, bolestí v krku, rýmou či kašlem, a tak mohou být hned na počátku podceněny a zaměněny s jiným běžným onemocněním. Až po několika dnech se začínají objevovat skutečné symptomy spalniček, jako jsou bílé pupínky v dutině ústní, světloplachost, zarudlé spojivky a vyrážka na obličeji, která postupně zasahuje celé tělo. „Nemocný může navíc onemocnění předávat dál již zhruba sedm dní předtím, než se u něj objeví vyrážka, a ještě dalších pět dní poté. Inkubační doba je udávána šest až devatenáct dní, obvykle ale trvá zhruba dva týdny,“ vysvětluje MUDr. Vlasta Plachá z Polikliniky na Národní.
Vzhledem k jejich vysoké nakažlivosti je třeba po celou dobu onemocnění zůstat doma a vyvarovat se kontaktu s ostatními. Zásadním problémem onemocnění, a tím pádem i léčby, však mohou být komplikace v podobě zápalu plic, zánětu středního ucha nebo zánětu mozku, kdy je prakticky nezbytná hospitalizace v nemocnici. Riziko onemocnění spalničkami se proto opravdu nevyplatí podcenit.
Zdroj: LN
Fotogalerie
