Pouhé několika dny proběhla zatím nejúspěšnější dražba obrazu malíře Jana Zrzavého a jeho čerstvý autorský rekord byl málem překonán: stalo se tak ve čtvrtek 10. prosince na večerní aukci v Arthouse Hejtmánek, která zájemcům nabídla obraz Královna moří. Vrcholná Zrzavého práce ze série přístavů a bárek se z vyvolávací ceny 9,5 milionu korun dostala až na 27 280 000 korun a stala se tak druhým nejdražším dílem tohoto autora prodaným na tuzemském i světovém aukčním trhu.
Nový aukční rekord si u Hejtmánků připsal ještě architekt Josef Gočár a svá dosavadní autorská maxima zde překonali také Vlastislav Hofman, Břetislav Benda, Hugo Boettinger a další umělci. Výborného prodeje dosáhla kolekce ruského umění, dobře se vydražil i obraz Zima Josefa Lady, v němž tento vynikající malíř a kreslíř zachytil scenérii zasněžené české vesnice: dílo z roku bylo vydraženo za 2 108 000 korun.
Aukce proběhla bez publika – uskutečnila se pouze online přes celkem čtyři internetové portály, dražitelé přihazovali také telefonicky. Celkem se prodala díla za téměř 57 milionů korun, úspěšnost aukce byla 81 %. Všechny sumy jsou už uvedeny s aukční přirážkou 24%.
Královna moří - Zlatá kráska
Královnu moří vytvořil Jan Zrzavý v letech 1948-1950 a její hlavní inspirací byla umělcova milovaná Bretaň. „Původně se měl obraz jmenovat Zlatá kráska a ústřední loď zamýšlel malíř potáhnout plátkovým zlatem,“ vysvětluje majitel aukční síně Tomáš Hejtmánek. Nakonec však dal umělec přednost barvě oranžové, která oko diváka okamžitě upoutá. „Zrzavého typický výjev, zachycující klid ve věčném pohybu, pochází z majetku Viléma Kafky, malířova blízkého přítele,“ dodává Hejtmánek, podle něhož zájem lidí o online dražby, vynucené pandemickou situací, překonal veškerá očekávání.
„Virtuálně prováděné dražby jsme letos uskutečnili prostřednictvím velkých mezinárodních serverů, což nám přivedlo nové klienty,“ uvedl. „V našem případě šlo o zhruba 300 nových dražitelů, kteří klikáním z pohodlí domova nakupují umění po celém světě. Zajímavé je, že naprostá většina z nich pochází z České republiky. Možnost, že by u nás lidi umění přestalo zajímat, tak podle mne rozhodně nehrozí,“ domnívá se majitel aukční síně.
Nábytek, užité umění i šperky
„Vedle drahých obrazů známých autorů jsme už tradičně nabídli sběratelsky a investorsky zajímavé položky z oblasti nábytku, užitého umění, designu či skla, o které byl letos mezi lidmi zvýšený zájem – vše, čím si lze zkrášlit bydlení, se tento rok výborně prodávalo,“ uvedl k proběhnuvší aukci Tomáš Hejtmánek.
Autorského maxima tak na večerní aukci dosáhl například architekt Josef Gočár s kubistickou vitrínou s hodinami (1913-1914) vydraženou za 1 984 000 korun. V novém autorském rekordu byla prodána i kubistická váza (1914) od Vlastislava Hofmana (868 000 korun) a také socha V koupeli (1937), něžný ženský akt z carrarského mramoru Břetislava Bendy, který tak u Hejtmánků překonal své dosavadní maximum z července letošního roku: dílo dosáhlo částky 260 400 korun. Rekordní prodej zaznamenal rovněž Hugo Boettinger, jehož obraz Podobizna tanečnice Milči Mayerové (1920) byl prodán za 545 600 korun.
Zvláštní kapitolu tvořila kolekce briliantových šperků, z nichž nejdražší, zlatý přívěsek s briliantem o hmotnosti 4,35 karátů, dosáhl konečné sumy 607 600 korun.
K překvapením večerní aukce patřila licitace vyřezávané prachovnice (1. polovina 18 století), která se z vyvolávací ceny 30 000 korun zastavila až na 297 600 korunách.
Napínavá bitva propukla i o věšák (1905) Gustava Serruriera-Bovyho, jednoho ze zakladatelů belgické secese, jehož dílo se na tuzemské aukci objevilo poprvé: krásný kus užitého umění se nakonec prodal za 86 800 korun. Souboje probíhaly i o hodiny, lampy, vázy a svícny – z této kategorie uveďme například skleněnou vázu Loetz Melusin (1905), špičkovou secesní práci vydraženou za 68 200 korun.
Ruské umění: od ikon až po avantgardu
Své nové majitele našla díla z bohatě zastoupené kolekce ruského umění, sahající od ikon až po uměleckou avantgardu. Například obraz Ruská dívka (1910) Filipa Andrejeviče Maljavina, žáka slavného ruského realisty Ilji Répina, byl vydražen v autorském rekordu za 1 364 000 korun. Úspěšnou aukční premiéru měla i Jezdkyně se psem (1850) Karla Pavloviče Briullova, kdysi oblíbeného malíře přirovnávaného Puškinem a Gogolem k Rubensovi a Van Dyckovi. Obraz byl prodán za 992 000 korun.
Na českém aukčním trhu se poprvé představila i dílo významného představitele ruské avantgardy Ivana Vasilieviche Kliuna: olej Kompozice s průhlednou červenou, hnědou a modrou (1920) byl odklepnut za 1 116 000 korun. Zájem dražitelů vzbudila i trojice obrazů dalšího avantgardisty a oblíbeného ilustrátora Vladimíra Vasiljeviče Lebeděva, jehož Muž v pohybu a Tanečník v klobouku (oba z let 1920-25) dosáhly krátce po sobě shodných částek 124 000 korun. Také tito ruští umělci se u Hejtmánků prodali v tuzemských aukčních rekordech.
Máj 57, Filla, Trnka i Burian
Dražitele zaujali i umělci ze sdružení Máj 57, tíhnoucímu i v době 50. let minulého století ke světové moderně. Úspěšného prodeje dosáhl například v tuzemské aukci poprvé vyvolávaný Miroslav Vystrčil, jehož socha Ležící akt (známá také pod názvem Ležící, 1955) dosáhla ceny 235 600 korun. Za tutéž sumu byl vzápětí vydražen i Vystrčilův neméně pozoruhodný obraz Akt vytvořený v roce 1959 coby parafráze předchozího sochařského díla. Prodán byl také Akt (1959) sochaře a malíře Miloslava Hájka: suverénní Hájkova malba, objevující se na aukčním trhu jen zcela ojediněle, byla vydražena za 409 200 korun.
Z kreseb byl zájem například o pastel Kongres nemocí (1903) Jaroslava Panušky (248 000 korun). A kupce si našly například i tři položky Milady Marešové, jedné z prvních žen, které studovaly pražskou AVU - akvarel V parku na lavičce (1930) této umělkyně dosáhl sumy 74 400 korun.
Zájemci si nenechali ujít ani tři experimentální plastiky (1938) Emila Filly (shodně po 55 800 korunách). Prodán byl rovněž kvaš Pro barvu kůže (1972-73) a barevný akvarel Přistání v Roa-Na (1973-74) – obě díla od známého malíře a kreslíře Zdeňka Buriana (za 62 000 a 48 360 korun), či dvě originální filmové loutky Jiřího Trnky (za 53 320 a 49 600 korun).
Dosavadní autorský rekord atakovala koláž Pocta Kupkovi (1975) od Jiřího Koláře, která se zastavila na částce 607 600 korun, těsně pod Kolářovým dosavadním autorským maximem dosaženým v roce 2016 právě v Arthouse Hejtmánek.
Mladí a nadějní, skleněná krása
Z nejmladší tvůrčí generace zaujal Patrik Hábl s obrazem Bílý vodopád (2000-2016, 124 000 korun) či Kristina Vašíčková s plastikou Ota (2007) vydraženou za 93 000 korun.
Ze zajímavého souboru skleněných artefaktů, které Arthouse Hejtmánek na svých aukcích pravidelně nabízí, jmenujme například mísu vitrucell (2014), modrý skvost ze speciálně taveného skla od Zdeňka Lhotského prodaný v samotném finále aukce za 68 200 korun.
Fotogalerie
